Havana 15. července (ČTK) – Havana se potýká s dalším masivním kolapsem energetické sítě. Pro desetimilionový ostrovní stát jde o třetí celostátní výpadek proudu během posledních devíti dnů. Dlouhodobé problémy s dodávkami energií se na Kubě letos výrazně prohloubily. Situaci zhoršilo americké ropné embargo, jehož cílem je zvýšit tlak na tamní komunistickou vládu.
Další blackout ochromil Kubu, síť opět selhala
Kubánské ministerstvo energetiky na sociální síti X oznámilo, že došlo k úplnému odpojení národní energetické soustavy. Jako bezprostřední příčinu úřady uvedly poruchu v jednom z bloků tepelné elektrárny a dodaly, že okamžitě zahájily práce na obnovení dodávek proudu. Jen za letošní rok eviduje zpravodajský portál CiberCuba už pět celkových kolapsů sítě, přičemž ty předchozí dva se odehrály minulý týden v pondělí a v pátek. Mnohahodinové výpadky jsou pro Kubánce běžnou realitou a postihují celou zemi. Často s sebou přinášejí také přerušení dodávek vody a návrat k běžnému provozu nezřídka trvá i několik dní.
Kubu dusí nedostatek ropy a dlouhodobé sankce USA
Zastaralá infrastruktura bez dostatečné údržby je dlouhodobým problémem, přičemž více než 80 procent kubánské elektřiny závisí na spalování fosilních paliv, zejména ropy. Situaci fatálně zhoršil letošní leden. Americký prezident Donald Trump tehdy nařídil zablokovat dodávky z Venezuely a podepsal dekret hrozící cly jakémukoliv subjektu, který by Kubě ropu poskytl. Ostrov tak prakticky ze dne na den přišel o své dva klíčové partnery, kterými byly právě Venezuela a Mexiko.
Komunistické vedení v Havaně ze současné krize viní Washington a jeho dekády trvající sankce. Ty Spojené státy poprvé zavedly již v roce 1960 v reakci na svržení proamerického diktátora Fulgencia Batisty kubánskými revolucionáři. Hlavním záměrem amerických restrikcí bylo od počátku oslabit komunistický režim a přimět ho k pádu, k čemuž však za celých 66 let nedošlo.
