Paříž 16. července (ČTK) – Čínské restrikce na vývoz klíčových surovin mohou mimo Čínu ohrozit průmyslovou výrobu za 6,5 bilionu dolarů (137,1 bilionu Kč) ročně. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dopadnou tato opatření nejtvrději na USA a Evropu. Snahy západních zemí zajistit si vlastní nezávislé dodavatelské řetězce navíc loni zkomplikoval nečekaný devítiprocentní pokles globálních investic do těžby a rafinace těchto kovů.
Závislost na Číně trvá. Zpracování klíčových surovin dál ovládá Asie
Západní země sice deklarují snahu posílit domácí produkci v zájmu národní bezpečnosti, realita dodavatelských řetězců se však ubírá opačným směrem. Geografická koncentrace zpracování kovů pro letectví, špičkové technologie a čistou energii se naopak ještě více zúžila. Klíčovými rafinérskými centry zůstávají Čína a Indonésie, které v posledních dvou letech zajistily více než tři čtvrtiny celosvětového přírůstku dodávek rafinovaných produktů.
Samotná Čína drží pozici největšího globálního producenta skupiny sedmnácti kovů vzácných zemin, bez nichž se neobejde výroba elektroniky, letadel, aut ani zbraňových systémů. Ačkoliv Peking loni v říjnu schválil další vývozní limity a nové licenční povinnosti, po dohodě nakonec jejich účinnost o jeden rok odložil. Podobný scénář nastal u grafitu. Ten je klíčový pro akumulátory elektromobilů a v jehož zpracování Čína ovládá přes 90 procent trhu. Plné uplatnění exportních omezení na grafit by mimo čínské území ohrozilo navazující produkci za zhruba 300 miliard dolarů.
Investice do strategických surovin loni klesly, nejvíce ztrácelo lithium
Diverzifikaci zdrojů loni zkomplikoval konec několikaletého období růstu. Investice do strategických surovin celosvětově klesly o devět procent, což IEA přisuzuje geopolitickému napětí a nestabilitě tržních cen. Nejvýraznější propad postihl bateriové kovy, kde kapitálové výdaje klesly o pětinu, což je nejhlubší pokles za uplynulé desetiletí. Zvláště těžební a zpracovatelské firmy zaměřené na lithium seškrtaly investice přibližně o 40 procent. Naopak u mědi zaznamenaly společnosti osmiprocentní nárůst výdajů. Podobný trend provázel i průzkumné práce, u nichž celkové výdaje klesly o více než deset procent. Masivní, zhruba 45procentní propad investic do vyhledávání nových ložisek lithia a niklu nedokázal vyrovnat ani mírný nárůst u uranu a stabilní situace u mědi. Investiční útlum zasáhl téměř všechny světové regiony s výjimkou Asie a Tichomoří, kde výdaje naopak o pětinu vzrostly.
AI i nové projekty pomáhají měnit trh se strategickými surovinami
Navzdory celkovému poklesu kapitálových výdajů zaznamenal trh fúzí a akvizic oživení, když hodnota uzavřených transakcí díky poptávce po kvalitních měděných aktivech meziročně stoupla o 20 procent. Dařilo se také investicím rizikového kapitálu, které se stále častěji zaměřují na systémy umělé inteligence pomáhající zefektivnit vyhledávání a samotnou těžbu surovin. IEA navíc registruje některé pozitivní trendy v oblasti státní podpory a postupného oslabování čínského vlivu. Veřejné financování strategických projektů má mezi lety 2023 a 2025 vzrůst více než čtyřnásobně na celkových 65 miliard dolarů. Spojeným státům a Malajsii se navíc již daří oslabovat čínskou dominanci v segmentu zpracování kovů vzácných zemin. Spuštění nových tamních projektů přispělo k tomu, že podíl Číny na globálním trhu loni klesl z předloňských 90 procent na 85 procent. Pokud budou všechny plánované provozy dokončeny podle harmonogramu, mohl by čínský podíl do roku 2035 klesnout na sedmdesátiprocentní úroveň.
