Praha 5. dubna (ČTK) – České republice ani Evropě nehrozí pro příští zimu nedostatek plynu. Návrat k cenám před začátkem konfliktu na Blízkém východě je však nyní v nedohlednu. Současný vývoj íránského konfliktu navíc naznačuje dlouhodobější dopady na ceny plynu. Zásadní tak bude především zprovoznění letos plánovaných terminálů v USA. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGU.
„Navzdory aktuálnímu zastavení růstu cen plynu, které se v průběhu března téměř zdvojnásobily oproti předchozímu měsíci, nejsou vyhlídky na výrazné snížení v tomto roce příliš pravděpodobné. Důvodem je především dynamika konfliktu, který se z očekávané rychlé vojenské operace dostává do fáze nahodilých ozbrojených útoků v celé oblasti Perského zálivu bez potřebného diplomatického jednání,“ řekl projektový ředitel EGU Michal Kocůrek.
Ceny plynu v Česku se budou odvíjet od délky blízkovýchodního konfliktu
EGU tak vzhledem k dopadům konfliktu na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG) zpracovalo tři varianty cenového vývoje podle toho, kdy se opět uvolní vývoz LNG z Kataru a Spojených arabských emirátů.
V současné době se cena plynu pohybuje okolo 42 eur za megawatthodinu (MWh). V optimistické variantě, která počítá se zhruba dvou- až tříměsíčním výpadkem, by průměrná cena pro letošní rok činila přibližně 41 eur za MWh. Cenový návrat k normálu by pak šlo očekávat už v příštím roce. Pokud by ale blokáda trvala do podzimu, průměrná cena by pro letošní rok vzrostla na 57 eur za MWh a pod hranici 40 eur za MWh by se trh vrátil zřejmě až v roce 2028.
Uzávěra přinese komplikace s vtláčením plynu do zásobníků
Nejhorší scénář roční uzavírky pak předpokládá průměrnou cenu pro letošní rok 78 eur za MWh s možnými krátkodobými výkyvy až nad 100 eur a přetrvávající vysoké ceny i v dalších letech. Tato varianta počítá i s trvalým poškozením části katarské infrastruktury a přetrvávajícím bezpečnostním rizikem.
„Jakákoli varianta vývoje konfliktu indikuje komplikace spojené s letošním vtláčením plynu do zásobníků. Ať již dříve či později, obchodníci zásobníky do určité míry naplní. Pro standardní postup plnění zásobníků a dosažení 80 procent kapacit v listopadu je vhodné zahájit vtláčení ke konci dubna. Pokud by nebyl omezen dovoz, technicky je možné této kapacity dosáhnout až při zahájení od konce června,“ podotkl ředitel strategie EGU Michal Macenauer.
Výpadek dodávek z oblasti Perského zálivu představuje podle EGU sotva tři procenta světové spotřeby. Evropský trh má tak stále dostatečnou schopnost zajistit si potřebné dodávky.
Hlavním dodavatelem plynu pro EU je Norsko
Zajištěné dodávky pro zákazníky potvrzuje i největší dodavatel zemního plynu v Česku společnost innogy. „Pro naše stávající zákazníky máme tedy již nyní dostatek plynu zajištěn. Ceny pro nové zákazníky ale stanoví vývoj na evropském velkoobchodním trhu v následujících měsících,“ uvedl mluvčí Pavel Grochál.
EGU připomíná, že hlavním dodavatelem plynu do EU je Norsko. To navíc letos počítá s mírným nárůstem vývozu. Ve hře je navíc navýšení už existujících dodávek z Alžírska. Zásadní vliv by ale mělo zprovoznění letos plánovaných terminálů v USA.
