Břeclav 18. července (ČTK) – Radikální myšlenka některých vědců na vypuštění dolní nádrže Nových Mlýnů naráží u vedení okolních obcí na překvapivé pochopení. Starostové a starostky tří klíčových vesnic v okolí vodního díla pro ČTK potvrdili, že záměru nijak neodporují a volají po široké diskusi. Každoroční masivní nárůst sinic, který pod přehradou způsobuje rozsáhlé úhyny ryb, považují za neúnosný. Zástupci samospráv sice jednohlasně upozorňují, že prezentují pouze své osobní postoje a finální verdikt chtějí nechat na specialistech. Na závažnost situace mají však jasný vlastní úsudek.
Turistický magnet, který obcím nepomáhá. Nové Mlýny trápí i zápach
Ačkoliv lidé často vnímají Nové Mlýny jako turistický magnet Jižní Moravy, realita v dotčených obcích je jiná. Strachotín ani Dolní Věstonice z gigantické vodní plochy nijak neprofitují. Jedinou výjimkou na břehu je Pavlov, který má z turismu u vody reálné příjmy díky poplatkům za ubytování z kempu YachtClub a pronájmu přilehlých pozemků.
Na nutnost otevřené debaty upozorňuje rostlinný ekolog z Vídeňské univerzity Kryštof Chytrý, který patří k hlavním zastáncům vypuštění nádrže. Jeho argumenty nacházejí silnou odezvu u věstonické starostky Jaroslavy Rajchlové. Ta vědce označila za racionální odborníky a přiznala, že by s vypuštěním neměla sebemenší problém. Kvalita vody se totiž neustále zhoršuje a v kritických týdnech připomíná spíše smradlavou močku. Lidé navíc do oblasti podle ní jezdí primárně za cyklistikou a vínem, nikoliv kvůli samotné vodě. Zápach je naštěstí cítit pouze v bezprostřední blízkosti břehů, do center vesnic se zelená hladina esteticky ani pachově nepropisuje.
Přehrada zatopila vzácné lužní lesy. Dnes už zemědělské závlahy nezajišťuje
Současná debata otevírá staré rány spojené s budováním soustavy v 70. a 80. letech minulého století, kdy stavba definitivně pohřbila vzácné lužní lesy. Proti projektu tehdy vystupovala řada místních obyvatel i porevoluční samospráva. Jedinou hmatatelnou změnou k lepšímu byl po napuštění přehrady faktický konec extrémních kalamit komárů, kteří k původním lužním lesům neodmyslitelně patřili. Běžní obyvatelé obcí však aktuální budoucnost vodního díla příliš neřeší a téma se otevírá spíše sporadicky.
Nádrže byly definitivně dokončeny v roce 1989 s vizí protipovodňové ochrany a jako klíčový zdroj pro zemědělské závlahy. Druhý jmenovaný účel je však dnes už minulostí a přehrada pro něj prakticky neslouží. Ačkoliv tato kaskáda tvoří druhou největší vodní plochu v České republice, kvůli extrémně nízké průměrné hloubce, která dosahuje nanejvýš sedmi metrů, je její skutečný objem zadržované vody paradoxně srovnatelný s mnohem menšími hlubokými rezervoárům.
