Washington 11. srpna (ČTK) – Americký prezident Donald Trump získal v minulém roce za poskytování licencí na své jméno v mezinárodním realitním byznysu 59,5 milionu dolarů (přibližně 1,25 miliardy korun). V meziročním srovnání jde o nárůst o 71 % a v porovnání s rokem 2023 dokonce o téměř desetinásobek. Detailní čísla přinesla televize CNBC na základě Trumpova povinného majetkového přiznání.
Dohody v Perském zálivu: Zdrojem dvou třetin příjmů jsou UAE, Saúdská Arábie a Katar
Až 60 % veškerých licenčních výnosů pocházelo z lukrativních projektů na Blízkém východě, budovaných ve spolupráci s developery z Perského zálivu. Patří k nim zejména saúdskoarabská firma Dar Al Arkan / Dar Global a dubajskou společností Damac):
- Spojené arabské emiráty: Přinesly 22 milionů USD (včetně 11,3 milionu USD od Damacu).
- Saúdská Arábie: Vygenerovala 9 milionů USD.
- Katar: Vynesl 5 milionů USD (z toho 5,25 milionu USD z golfového klubu a rezidencí v rámci projektu Simaisma, kde figuruje katarský státní fond).
- Omán a Vietnam: Z ománského resortu Aida (se státní Omran Group) přišel necelý 1 milion USD. Mimo Záliv pak vynesl 5 milionů USD golfový projekt ve Vietnamu v hodnotě 1,5 miliardy USD.
Televize CNBC zároveň konstatovala, že nenalezla žádný důkaz, že by tyto privátní obchodní transakce jakkoliv ovlivnily oficiální zahraniční politiku USA, celní vyjednávání či diplomatická rozhodnutí Bílého domu.
Střet zájmů vs. etická pravidla rodinného konglomerátu
Společnost The Trump Organization deklaruje, že funguje zcela nezávisle na prezidentském úřadu a využívá externí etické poradce:
- Pro druhé funkční období firma zakázala nové přímé obchody se zahraničními vládami.
- Povolila však spolupráci se soukromými zahraničními společnostmi. Což u řady projektů zamlžuje dělicí čáru mezi státním a soukromým sektorem. Některé soukromé projekty totiž využívají státní pozemky či infrastrukturu.
Právní kontroverze: Klauzule o zahraničních požitcích (Ústavní kontext USA)
Otázka, zda prezidentské licenční příjmy z projektů s účastí zahraničních státních firem neporušují americkou ústavu, vyvolává ostré právní debaty. Ústava USA v článku I (tzv. Foreign Emoluments Clause) zakazuje všem držitelům federálních úřadů přijímat bez souhlasu Kongresu jakékoliv dary, platby či tituly od cizích států a panovníků.
Právní experti z Brookings Institution upozorňují, že Otcové zakladatelé s principem licenčních poplatků (royalty fees) v 18. století nepočítali. Vymezení toho, zda je platba od soukromého developera napojeného na státní fond porušením ústavy, zůstává šedou zónou. Nejvyšší soud USA v roce 2021 podobné žaloby z prvního Trumpova období zamítl z procesních důvodů (jako bezpředmětné po odchodu z funkce), aniž by vydal definitivní věcný rozsudek.
