Když se mluví o tom, co má dnes hodnotu, většinou přijde řeč na nemovitosti, zlato, akcie nebo technologie. Jenže ekonomickou cenu mají i věci, které na burze nenajdeme. Třeba dovednost, kterou ovládá stále méně lidí. Některá tradiční řemesla dnes ukazují, že vzácnost nemusí mít podobu drahého kovu. Někdy má montérky, zaprášené ruce a zkušenosti, které žádný rychlokurz nenahradí.
Ještě před několika desítkami let představovalo řemeslo běžnou profesní cestu. Dnes technologie mění výrobu, automatizace přebírá část rutinních činností a mladí lidé mají na výběr z profesí, které předchozí generace vůbec neznaly. Některým tradičním oborům proto postupně ubývají lidé, kteří je skutečně ovládají.
Proč se tradiční řemesla stávají vzácností
Dobře to ukazuje třeba kamenictví. Přírodní kámen dál nachází uplatnění ve stavebnictví, architektuře, interiérech i při obnově historických objektů, změnil se však způsob jeho zpracování. Vedle zkušených rukou dnes nastupují moderní stroje, digitální návrhy a přesnější technologie.
Právě tady začíná být celý příběh zajímavý také z ekonomického pohledu. Pokud určitou službu společnost stále potřebuje, ale lidí schopných ji nabídnout ubývá, vzniká nedostatek. A ten může ovlivnit její ekonomickou hodnotu.
Když stroj nestačí
Do tradičních řemesel pronikly CNC stroje, digitální návrhy, laserové měření i další moderní technologie. Stroje dokážou převzít fyzicky náročnou nebo opakující se práci, zvýšit přesnost a v některých případech také produktivitu. Přesto zůstává část know how pevně spojená s člověkem.
Přírodní materiál totiž není sériový výrobek. Kámen ani dřevo nemají pokaždé totožnou strukturu a zkušený řemeslník musí umět posoudit jejich vlastnosti, zvolit vhodný postup a reagovat na situaci, kterou předem žádný software dokonale nepředvídá. Technologie tak nemusí hodnotu lidské zkušenosti automaticky snižovat. V některých profesích naopak ukazuje, jak obtížně ji lze nahradit.
Stroj může firma koupit, software aktualizovat a výrobní linku modernizovat. Deset nebo dvacet let zkušeností ale neobjedná s dodáním do druhého dne. Ekonomové pro podobnou hodnotu používají pojem lidský kapitál. Patří do něj vzdělání, znalosti, zkušenosti a schopnosti, které člověk během života získává. Jeho zvláštnost spočívá v tom, že vzniká pomalu a nedá se jednoduše převést z jednoho člověka na druhého.
Vzácnost má svou cenu
Investoři princip omezené nabídky dobře znají. Pozemků v atraktivní lokalitě nevznikne libovolné množství. Nabídka některých komodit má své fyzické limity a také u nemovitostí hraje vedle řady dalších faktorů významnou roli lokalita. Čím obtížněji lze určitou věc nahradit a čím větší po ní existuje poptávka, tím zajímavější může být její ekonomická hodnota.
Podobný mechanismus funguje také na trhu práce. Pokud firmy potřebují určitou kvalifikaci, ale počet lidí, kteří ji ovládají, nestačí poptávce, mění se jejich pozice na pracovním trhu. Samotný nedostatek pracovníků však automaticky neznamená vysoký příjem ani pracovní jistotu. Výsledek ovlivňuje skutečná poptávka, region, specializace, produktivita, zkušenosti i schopnost reagovat na technologické změny.
Přesto se za tím skrývá otázka, která stojí za pozornost nejen zaměstnancům a firmám, ale také investorům. Nehledáme někdy hodnotu příliš daleko, zatímco nám některé její zdroje mizí přímo před očima?
Které dovednosti budou mít cenu za deset let?
V posledních letech sledujeme umělou inteligenci, robotizaci a automatizaci především optikou profesí, které mohou technologie změnit nebo částečně nahradit. Méně už přemýšlíme o opačné straně stejného příběhu. Tedy o schopnostech, které mohou získávat na významu právě proto, že je bude ovládat méně lidí.
Budoucnost přitom nemusí patřit ani výhradně člověku, ani stroji. Mnohem pravděpodobněji budou firmy hledat způsob, jak spojit obojí. Technologie převezmou činnosti, ve kterých rozhoduje rychlost, přesnost a opakovatelnost. Člověku zůstane prostor tam, kde hraje roli úsudek, zkušenost, kreativita nebo schopnost řešit nestandardní situace.
Pro firmy proto nebude důležité pouze to, jaké technologie nakoupí, ale také jaké know how dokážou uvnitř společnosti udržet. Stroj lze vyměnit. Software lze nahradit jiným. Zkušenosti, které odejdou společně s člověkem, se však obnovují mnohem obtížněji.
Ne všechno nové je automaticky hodnotnější
Současná ekonomika miluje novinky. Nová aplikace zní atraktivněji než stará dílna, technologický startup přitahuje větší pozornost než člověk, který třicet let pracuje se dřevem, kovem nebo kamenem. Ekonomická hodnota ale nevzniká podle toho, co právě získává nejvíce prostoru na sociálních sítích.
Nakonec rozhoduje především skutečná potřeba. Existuje po daném produktu nebo službě poptávka? Kolik lidí ji dokáže uspokojit? Jak snadno může přijít konkurence? A kolik času, kapitálu nebo zkušeností potřebuje k tomu, aby dokázala nabídnout srovnatelnou kvalitu?
Co mají tradiční řemesla společného s investováním?
Právě tady se svět tradičních řemesel překvapivě potkává se světem investic. Investor také nehledá pouze to, co je nové. Snaží se především pochopit, kde vzniká hodnota a zda má předpoklady přetrvat. U konkrétní investice samozřejmě musí zohlednit cenu, riziko, likviditu, investiční horizont a řadu dalších parametrů. Reálná poptávka sama o sobě žádný budoucí výnos nezaručuje.
Tradiční řemesla proto nelze automaticky považovat za investiční příležitost jen proto, že lidí, kteří je ovládají, ubývá. Připomínají ale jednoduchý ekonomický princip: hodnota často vzniká tam, kde se potkává skutečná potřeba s omezenou nabídkou a obtížnou nahraditelností.
Možná proto stojí za to dívat se na slovo investice trochu šířeji. Investujeme peníze, ale také čas, vzdělání a roky života do schopností, které nám nikdo nepřipíše na majetkový účet. Přesto mohou mít velmi konkrétní ekonomickou cenu.
A až příště uvidíme starou dílnu a člověka, který v ní rukama vytváří něco, co by většina z nás nedokázala ani opravit, nemusíme se na něj dívat jako na připomínku minulosti. Možná se díváme na něco, co se v moderní ekonomice stává stále vzácnějším: na člověka, který něco skutečně umí.
Upozornění (důležité informace): Tento článek je určen výhradně pro informační a vzdělávací účely. Nepředstavuje investiční doporučení ani individuální posouzení vhodnosti investice pro konkrétní osobu.
Česká národní banka schvaluje prospekty pouze z hlediska toho, že splňují normy týkající se úplnosti, srozumitelnosti a soudržnosti, které ukládá nařízení (EU) 2017/1129. Toto schválení by se nemělo chápat jako potvrzení kvality cenných papírů, které jsou předmětem těchto prospektů. Každá investice s sebou nese riziko. Investor může utrpět ztrátu části nebo celého investovaného kapitálu. Výnosy uvedené v textu vycházejí z parametrů daných emisí; nejsou zárukou budoucího výsledku. Minulá výkonnost ani historické údaje nejsou spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. Pro posouzení investice je relevantní seznámení se s dokumentací k danému produktu (zejména prospektem a emisními podmínkami), včetně informací o rizicích, a zohlednění vlastní finanční situace, investičních cílů a časového horizontu. V případě potřeby doporučujeme využít odborné poradenství.
