Praha 11. srpna (ČTK) – Polostátní energetická skupina ČEZ hospodařila v prvním pololetí letošního roku s čistým ziskem 18,1 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 10 %. Za vyšším čistým ziskem stojí především ukončení výběru daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax).
Běžné provozní ukazatele však zaznamenaly útlum v důsledku nižších realizačních cen silové elektřiny. Provozní výnosy klesly o 5 % na 159,7 miliardy Kč a provozní zisk před odpisy (EBITDA) se propadl o 20 % na 59 miliard Kč. Očištěný čistý zisk, z něhož se vyplacuje dividenda, stoupl o 7 % na 17,8 miliardy Kč.
Vyšší celoroční cíl: Pomáhají jaderné elektrárny i krize v Perském zálivu
Vedení podniku v reakci na výsledky zvýšilo celoroční výhled:
- Očekávaná EBITDA: 109 až 114 miliard Kč
- Očekávaný očištěný čistý zisk: 31 až 35 miliard Kč
Za optimismem stojí stabilní výkon jaderných zdrojů s kratšími odstávkami, solidní výsledky distribučního segmentu a růst tržních cen energií způsobený krizí v Perském zálivu.
ČEZ zároveň výrazně přidává v rozvojových projektech – investice v 1. pololetí stouply o 30 % na 30,2 miliardy Kč, přičemž směřovaly hlavně do bezemisních zdrojů, modernizace sítě a strategické infrastruktury.
Provozní výsledky v číslech
- Výroba elektřiny: Vzrostla o 1 % na 26,1 TWh (díky vyššímu výkonu uhelných a paroplynových zdrojů ve 2. čtvrtletí).
- Distribuce elektřiny: Stoupla o 3 % na 17,8 TWh (po očistění o kalendářní vlivy +1,3 %).
- Distribuce plynu (GasNet): Vzrostla o 8 % na 36,8 TWh (z 5 % k růstu přispěla akvizice společnosti Gas Distribution, ze 3 % chladnější počasí).
Dělení podniku a kroky k zestátnění (Politicko-ekonomický kontext)
Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který drží přibližně 70 % akcií. Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů deklarovala záměr získat v ČEZ 100% podíl ještě během svého současného volebního období.
S tím souvisí i nedávný krok, kdy ČEZ založil dceřinou společnost ČEZ Energy. Do ní se chystá vyčlenit nevýrobní aktiva (např. prodej, služby a distribuci). Podle analytiků trhu se jedná o přípravnou fázi pro rozdělení firmy. V takovém případě by si stát ponechal plnou kontrolu nad výrobními zdroji (zejména jadernými a uhelnými elektrárnami), zatímco minoritním akcionářům by zůstaly majetkové podíly v komerční a distribuční části.
