Spojené státy a Írán se 17. června dohodly na znovuotevření Hormuzského průlivu. Jde o jednu z nejdůležitějších námořních tras světa, přes kterou proudí velká část ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv byl po únorovém vypuknutí války mezi USA a Íránem z velké části zablokovaný.
Součástí dočasné dohody je umožnit obchodním lodím průjezd bez poplatků po dobu 60 dnů. Během této doby se mají obě strany pokusit dojednat trvalejší ukončení konfliktu. Provoz přes průliv proto v posledních dnech znovu zesílil a ceny ropy výrazně klesly, protože trh počítá s návratem dodávek z Blízkého východu.
Situace ale zůstává velmi nejistá. Írán dál tvrdí, že má nad klíčovou námořní trasou kontrolu, a naznačuje, že by v budoucnu mohl vybírat trvalé poplatky za průjezd. Zároveň odmítá snahu Spojených států poskytovat obchodním lodím v průlivu námořní ochranu.
Rizika připomněly i dva nedávné incidenty. Kontejnerová loď a ropný tanker se 25. a 27. června dostaly pod palbu. Posádky podle dostupných informací zraněny nebyly, lodě ale utrpěly škody.
Návrat k běžnému a zcela volnému provozu v průlivu tak zůstává vzdálený. Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Indickým oceánem a před válkou přes něj proudila zhruba pětina světových dodávek ropy a LNG.
Lodě se vracejí, ale riziko útoků trvá
Americká námořní podpora pro lodě využívající trasu podél jižní strany průlivu poblíž Ománu přesvědčila část rejdařů, aby se do oblasti vrátili. Díky tomu se z Perského zálivu dostaly miliony barelů ropy, které tam byly během blokády uvězněné.
Zároveň funguje také samostatná trasa schválená Íránem. Přes ni proudí velké objemy ropy a plynu, především íránské suroviny.
Íránská armáda ale označila ománskou trasu za „nepřijatelnou a mimořádně nebezpečnou“. Riziko útoků na lodě a jejich posádky proto nezmizelo.
Po červnových útocích zvýšilo Společné námořní informační centrum, které propojuje námořnictva a obchodní lodní dopravu, úroveň hrozby v regionu na „významnou“. Stalo se tak krátce poté, co ji centrum snížilo na „střední“.
Námořníci se práci v konfliktních oblastech obvykle vyhýbají, pokud k tomu nemají dostatečné záruky bezpečnosti. Podle údajů Mezinárodní námořní organizace OSN zemřelo v konfliktu s Íránem nejméně 14 námořníků. Do 30. června bylo evidováno 49 útoků, které poškodily lodě.
Právě proto chce lodní průmysl jasnější jistotu, že nepřátelské akce skutečně skončily.
Nejistota kolem Hormuzského průlivu zároveň zapadá do širší debaty o energetické bezpečnosti Evropy. Podle odcházejícího šéfa OMV Alfreda Sterna si Evropa může přílišným omezováním dodavatelů plynu zkomplikovat vlastní zásobování.
Problémem mohou být miny
Další překážkou jsou možné námořní miny. Írán podle předpokladů zaminoval dříve nejvytíženější plavební trasy v Hormuzu. Lodě proto v poslední době plují buď blíže íránskému pobřeží, nebo naopak blíže Ománu.
Zatím ale není plně ověřeno, kolik dopravy tyto alternativní trasy dokážou dlouhodobě zvládnout.
Vyčištění středové části průlivu od min by pomohlo vrátit provoz k normálu. Čtrnáctibodová dohoda mezi Íránem a Spojenými státy zmiňuje potřebu, aby Írán miny neutralizoval.
Mezinárodní námořní organizace odhaduje, že v plavebních trasách Hormuzu se nachází asi 80 min. Jejich odstranění může trvat řadu týdnů. Zároveň zatím není jasné, kdo přesně by měl tuto práci provést.
Kdo bude průliv řídit?
Před válkou byla svoboda plavby Hormuzským průlivem až na výjimky považována za samozřejmost. Podobně jako u jiných významných světových průlivů. Írán ale začal svou schopnost ohrozit dopravu v Hormuzu vnímat jako důležitý nástroj při jednání se zahraničními mocnostmi.
Nový íránský Úřad pro průliv v Perském zálivu tvrdí, že lodě budou v budoucnu potřebovat k průjezdu povolení.
Několik rejdařů podle Bloombergu uvedlo, že by při plavbě vodami, které mají podléhat pravidlům volné navigace, nejraději nemuseli komunikovat s nikým. Zvlášť ne s íránským režimem.
Budoucí uspořádání se teprve řeší. Podle čtrnáctibodové dohody mají Írán a Omán ve spolupráci s dalšími státy Perského zálivu definovat budoucí správu průlivu a námořní služby.
Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi 30. června uvedl, že Írán chce s Ománem dojednat bilaterální model společného dohledu nad průjezdy lodí. Dodal ale, že pokud to bude nutné, Teherán bude postupovat podle vlastních plánů.
Baltic and International Maritime Council, největší světová organizace zastupující rejdaře, upozorňuje, že je nutné jasně určit, kdo bude případně průjezdy lodí koordinovat. Podle ní by se na tom mohla podílet organizace OSN nebo neutrální stát.
Ve hře jsou i poplatky za průjezd
Dohoda mezi USA a Íránem počítá s tím, že bezpoplatkové období skončí po 60 dnech. Není proto jasné, zda budou lodě v budoucnu za průjezd Hormuzem platit.
Íránští představitelé naznačují, že poplatky za lodní dopravu by mohly zemi každoročně přinést miliardy dolarů. Tyto peníze by Teheránu pomohly s obnovou ekonomiky poničené válkou.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že cílem Spojených států je návrat k plné svobodě plavby. Jeden z vysokých amerických představitelů ale zároveň připustil, že budoucí správa námořního provozu v průlivu může vypadat jinak než před válkou.
Pro rejdaře je otázka poplatků citlivá. Spojené státy v minulosti uvedly, že placení poplatků íránské vládě by mohlo být považováno za sankcionovatelný čin. Lodní společnosti se tak obávají situace, kdy by musely platit Íránu za průjezd a následně riskovat postih ze strany amerických sankčních úřadů.
Poplatky by pravděpodobně narazily i u velkých energetických firem. Generální ředitel Chevronu Mike Wirth už v květnu v rozhovoru pro Bloomberg Television uvedl, že jeho společnost by o placení za průjezd průlivem neuvažovala.
Obnova těžby a vývozu potrvá
Další překážkou návratu k běžnému provozu je samotná obnova těžby ropy a plynu v regionu. Válka vedla k zastavení části produkce. Někde šlo o dobrovolné omezení, jinde o důsledek poškození infrastruktury nebo nemožnost exportu při zablokovaném Hormuzu.
Zastavení vrtu může snížit jeho efektivitu a způsobit dlouhodobé provozní ztráty. Obnova ropné a plynové infrastruktury v regionu bude podle analytické společnosti Rystad Energy stát zhruba 42 miliard dolarů.
V některých zemích se produkce zastavila jednoduše proto, že bez průjezdu Hormuzem nebylo možné ropu vyvážet. Kuvajt, který nemá alternativní exportní ropovody, v květnu snížil těžbu na 490 tisíc barelů denně. To byla asi pětina jeho předválečné úrovně. V červnu začal produkci znovu navyšovat.
Spojené arabské emiráty i Saúdská Arábie podle představitelů dokázaly udržet v ropných vrtech dostatečný tlak, aby se v řádu týdnů mohly vrátit k předválečným úrovním těžby.
Plný návrat může přijít až začátkem roku 2027
Než se infrastruktura znovu naplno rozběhne, musí se do oblasti vrátit také tankery, které dříve obsluhovaly Perský záliv, ale během války byly přesunuty na jiné trasy nebo vyřazeny z provozu. Podle analytiků Rystad Energy by to mělo trvat přibližně dva měsíce.
Výrazný růst produkce z oblasti Perského zálivu očekávají analytici v srpnu a září, jak se jednotlivá ložiska budou vracet k produktivitě. Do začátku čtvrtého čtvrtletí by se podle jejich odhadu mohlo obnovit 85 až 90 procent ztraceného objemu. Plný návrat na 100 procent očekávají v lednu 2027.
Většina rafinerií v regionu dokázala podle analytiků Wood Mackenzie fungovat alespoň na minimálních úrovních, takže nebude potřebovat dlouhé restarty. Pouze několik zařízení utrpělo během války výraznější škody.
Pokud se Hormuz bude dál postupně otevírat, přednost bude mít vývoz surové ropy před ropnými produkty. Dodávky paliv, včetně leteckého paliva a nafty, by se ale podle očekávání měly do konce roku vrátit na úrovně roku 2025.
Hormuzský průliv se tak sice znovu otevírá, ale návrat ke skutečně volné a nerušené plavbě je stále nejistý. Pro světový trh s ropou a plynem zůstává tato trasa jedním z největších geopolitických rizik.
První známky normalizace už jsou vidět i na vývozu ze Saúdské Arábie, jejíž tankery se začaly ve větší míře vracet na trasu přes Hormuzský průliv.
Poznámka redakce:
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: www.bloomberg.com
