Letošní vlna veder může podle analytiků snížit růst české ekonomiky o necelou desetinu procentního bodu ročně. Nejvýrazněji se horko promítá do produktivity práce, rychlé dopady jsou patrné také na trhu s elektřinou a v zemědělství. Teplé počasí naopak podporuje cestovní ruch.
Letošní léto je extrémní nejen v Česku. Země už zažívá druhou vlnu veder, při níž teploty překročily 40 stupňů Celsia.
Horko snižuje výkon práce a zpomaluje aktivitu
„Vysoké teploty mají řadu dopadů na ekonomiku. Některé pozitivní, jako je oživení cestovního ruchu. Jiné negativní, jako je výrazný pokles produktivity práce,“ řekl ČTK hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Podle akademické literatury, na kterou Peterka odkázal, klesá při teplotách nad 32 stupňů produktivita práce o 15 až 25 procent, a to i v kancelářských profesích. Evropská centrální banka podle něj uvádí, že vysoké teploty mohou ve třetím čtvrtletí snížit HDP o nižší desetiny procentního bodu. V měřítku evropské ekonomiky jde o vysoké desítky miliard eur.
Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil, že ekonomické náklady veder se objevují se zpožděním. Studie podle něj ukazují, že během krátkého období, zhruba jednoho týdne, se hospodářská aktivita výrazně nemění. S delším trváním horka se však situace postupně zhoršuje.
Nejvíce je to podle Berky vidět na trhu práce, kde ubývá odpracovaných hodin. Horko snižuje ochotu pracovat a zhoršuje produktivitu, což se následně odráží ve slabší ekonomické aktivitě. Výpočet Evropské centrální banky a Mannheimské univerzity podle něj ukázal, že loňská vedra spolu se suchem a povodněmi stála evropskou ekonomiku přibližně 43 miliard eur, tedy 0,3 procenta výkonu Evropské unie.
Tlak roste na energetiku, zemědělství i dopravu
Poptávka po cestovním ruchu sice podle Peterky sílí, v řadě jiných odvětví ale obvykle klesá. Týká se to například automobilového průmyslu, který je pro Česko důležitý, protože rozpočty domácností zatěžují výdaje za dovolené.
Vyšší teploty a sucho působí problémy také v zemědělství. Peterka očekává poškození některých sklizní, přičemž slabší nabídka se následně může projevit v inflaci.
Některé jaderné elektrárny chlazené říční vodou musí podle něj omezovat výkon, aby s ohledem na životní prostředí příliš nezvyšovaly teplotu řek. Výpadek části jejich produkce pak vyžaduje doplnění elektřiny z jiných zdrojů, které mohou být dražší.
Berka doplnil, že klimatizace zvyšují spotřebu elektřiny právě ve chvíli, kdy horko a sucho část zdrojů omezují. Míra dopadu se liší podle typu elektrárny, například u jaderných zdrojů záleží na způsobu chlazení.
„Vedra tak ve výsledku fungují jako přechodný negativní nabídkový šok,“ uvedl Berka. Dopady shrnul jako méně práce, dražší energii a v delším období také možné zdražení potravin kvůli slabší úrodě. Další problém představuje narušení dopravních tras v zemích, kde má zásadní význam říční doprava, například v Německu.
Zdroj: ČTK
