Autor textu: Golnar Motevalli a Arsalan Shahla
Íránská ekonomika byla pod tlakem už předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily válku proti Islámské republice. Země se potýkala s hospodářským poklesem, prudce rostoucí inflací a měnovou krizí. Tyto problémy ještě prohloubily útoky na civilní a průmyslovou infrastrukturu a americká námořní blokáda íránských přístavů.
Přesto Írán šest měsíců konfliktu ustál, aniž by se jeho ekonomika zhroutila. Jak válka pokračuje, administrativa Donalda Trumpa se snaží hospodářský tlak zvýšit, aby donutila Írán kapitulovat a uvolnit sevření Hormuzského průlivu. Pohrozila ekonomickými postihy každé zemi, která bude s Íránem dál obchodovat.
Zda tato strategie uspěje, zůstává otevřenou otázkou. Írán má díky desítkám let zkušeností s několika vrstvami mezinárodních sankcí vysokou toleranci vůči ekonomické bolesti a země s vazbami na Teherán dosud americká varování přehlížely.
Jaké byly ekonomické podmínky v Íránu před válkou?
Íránci se už léta potýkají s vysokou inflací, kvůli níž jsou základní potraviny, jako vejce, rýže a maso, stále méně dostupné. Lidé změnili své spotřební návyky a v některých případech nahradili červené maso a kuřecí maso levnějšími alternativami, například sójovou moučkou.
Růst cen poháněl prudký pokles íránských exportních příjmů a přílivu zahraničních měn od doby, kdy první Trumpova administrativa znovu zavedla tvrdé americké sankce. Nedostatek amerických dolarů oslabil hodnotu riálu a zdražil dovoz. Vedle sankcí ekonomiku zatěžovala také korupce a špatné řízení státu.
Jak válka situaci zhoršila?
Americké a izraelské bombardování poškodilo infrastrukturu po celé zemi, včetně domů, nemocnic, škol a skladů paliv, a zabilo tisíce lidí. Šest týdnů útoků před příměřím dohodnutým v dubnu způsobilo podle íránské vlády hospodářské škody v hodnotě přibližně 270 miliard dolarů. Mezinárodní měnový fond v červenci předpověděl, že íránský hrubý domácí produkt letos klesne o 5,4 %, což by byl největší propad za několik desetiletí.
Riál zůstal pod tlakem a dál přiživoval inflaci. V srpnu měna vůči dolaru klesla na historické minimum, zatímco meziroční inflace podle íránského statistického úřadu v červenci dosáhla 87,9 %. Kvůli nedostatku hotovosti začalo více domácností využívat úvěry a rozšířily se splátkové programy na základní zboží a služby včetně potravin.
Jaký dopad má americká blokáda?
Íránský export z Perského zálivu byl prakticky přerušen, což stlačilo příjmy z prodeje ropy, petrochemických produktů a průmyslového zboží, například oceli.
Nové dodávky íránské ropy téměř vyschly. V polovině srpna uvízlo podle společnosti Kpler nejméně 41 milionů barelů íránské ropy na plavidlech uvnitř Perského zálivu. Více než 80 milionů barelů bylo na lodích mimo oblast blokády, většina z tohoto objemu však už byla přislíbena odběratelům, napsal Homayoun Falakshahi, šéf analýzy trhu s ropou v Kpler.
Čína je největším dovozcem íránské ropy a nakupuje přibližně 90 % jejího exportu. „Příjmy se obvykle vracejí do země až jeden až dva měsíce po vyložení v čínských přístavech,“ uvedl Falakshahi. „Při současném tempu vykládky by ropa na moři mohla udržovat příjmový tok ještě dalších pět až šest měsíců, než příjmy z vývozu fakticky zmizí.“
Pokles celkového íránského exportu snížil devizové příjmy a přístup k tvrdým měnám, které jsou zásadní jak pro stabilizaci riálu a inflace, tak pro zajištění dovozu surovin potřebných pro průmysl. Guvernér centrální banky v srpnu uvedl, že Írán od ledna hromadil devizové rezervy v očekávání války a že jich má dost na nákup základního zboží a léků.
Americká blokáda zároveň omezuje dodávky do Íránu a země čelí rostoucímu nedostatku pohonných hmot. Státní deník Hamshahri uvedl, že u čerpacích stanic v Teheránu se tvořily dlouhé fronty kvůli obavám ze zdražování. Írán má odstupňovaný kvótový systém, který každému automobilu poskytuje měsíční příděl zlevněného benzinu. Předchozí pokusy o zvýšení cen vedly ke krvavým protestům.
Může nová americká strategie ekonomické izolace fungovat?
Trumpova administrativa na konci srpna zahájila „Operation Economic Outcast“ s cílem „přerušit ekonomické životní linie, které udržují íránský režim“. Americký ministr financí Scott Bessent však obchodním partnerům Íránu pouze pohrozil takzvanými sekundárními sankcemi, místo aby je skutečně potrestal. Nové sankce sice zasáhly desítky menších a méně známých firem a jednotlivců obviněných z napomáhání obchodu s Íránem, hlavní čínští odběratelé íránské ropy a banky, které tyto nákupy umožňují, však zůstali ušetřeni.
Oznámené sankce podle Bloomberg Economics „zvýší bolest Íránu“, ale pokud Spojené státy nebudou ochotné zasáhnout největšího odběratele íránské ropy, tedy Čínu, Bessentem hrozící „ekonomické zadušení“ nebude k uškrcení Teheránu stačit.
Uvalení sekundárních sankcí na Čínu by mohlo ohrozit americké snahy prodloužit celní příměří a vyvolat odvetu Pekingu. Čína varovala, že její vztahy s Íránem „by neměly být narušovány ani podkopávány“ a že přijme „veškerá nezbytná opatření“ k ochraně svých zájmů.
Samotný Írán pohrozil odvetou proti americké nátlakové kampani, což může některé jeho sousedy v Perském zálivu znepokojovat kvůli možnosti obnovených útoků, pokud vyhoví požadavkům Trumpovy administrativy. Dilema řeší také severozápadní soused Turecko: na jedné straně si chce udržet přízeň Washingtonu kvůli nákupu amerických stíhaček, na druhé straně Írán loni dodal více než 10 % jeho dovozu zemního plynu.
Spojené arabské emiráty už své hospodářské vazby s Íránem přerušily poté, co obvinily íránskou vládu z odpálení balistických raket na své území. To zvýší tlak na Írán, protože SAE patří mezi jeho největší obchodní partnery. Emiráty byly klíčovým prostředníkem: tamní obchodníci dováželi západní zboží a následně je vyváželi do Íránu. Země také fungovala jako finanční centrum pro íránské podniky a usnadňovala transakce i přístup k zahraničním měnám.
Jak Írán dosud dokázal ekonomickému tlaku odolávat?
Írán má desítky let zkušeností s odrážením dopadů obchodních embarg, hospodářské izolace a války. Přijal různé metody k obcházení západních sankcí, včetně vrstev skořápkových společností zakrývajících obchodní transakce a takzvaných temných flotil tankerů pro vývoz ropy.
Země už dříve zažila delší období nízkého vývozu ropy, mimo jiné během prvního Trumpova mandátu, kdy Spojené státy vystoupily z mezinárodní jaderné dohody s Íránem a znovu zavedly tvrdé sankce. Současná blokáda sice fyzicky omezuje schopnost Íránu posílat ropu odběratelům, její dopad se ale do ekonomiky bude promítat postupně. Prodeje od začátku války navíc těžily z růstu světových cen energií, což vytvořilo finanční rezervu.
Írán zvýšil využívání obchodních tras, které nejsou závislé na Hormuzském průlivu. Více využívá železniční spojení s Pákistánem, Afghánistánem a Čínou i své severní přístavy u Kaspického moře, které tradičně sloužily obchodu s Ruskem.
Od roku 2013 má Írán oficiální politiku „ekonomického odporu“. Šlo o doktrínu bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, kterého Izrael zabil při prvním úderu války. Chtěl, aby Írán posílil domácí výrobu a snížil závislost na dovozu, a ochránil se tak před další izolací od Západu. Během prvního Trumpova období nastal v tomto směru určitý pokrok, protože ústup zahraničního zboží a značek otevřel trh íránským výrobcům.
Ohrožuje ekonomická bolest íránskou vládu?
Prudký prosincový propad hodnoty riálu vyvolal masové protesty, na které stát reagoval krvavým zásahem, při němž zahynuly tisíce lidí. Další občanské nepokoje kvůli ekonomickým problémům jsou možné, neznamená to ale, že je režim náchylný ke kolapsu. Islámské revoluční gardy posílily svůj vliv na moc. Válka také zesílila odpor veřejnosti vůči Spojeným státům a Izraeli, což může zastínit část domácí nespokojenosti.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
