USA a Írán během šestého dne nepřetržitých bojů zesílily útoky i mimo vojenské cíle. Bez dohody o Hormuzském průlivu tím rostou obavy z návratu plné války.
USA v noci zasáhly jih Íránu a podle íránských státních médií zničily šest silničních mostů. Samostatně se objevily zprávy o útocích na jižní město Búšehr, kde se nachází jediná jaderná elektrárna v zemi, a na západní provincii Lorestán.
Íránské ministerstvo energetiky vyzvalo domácnosti, aby omezily klimatizaci, protože jižní provincie čelí „extrémnímu vedru a útokům na zařízení pro dodávky elektřiny“, uvedla polooficiální agentura Iranian Students’ News Agency.
Írán odpověděl palbou na americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu — ve třech zemích, které od obnovení bojů na začátku minulého týdne nesou hlavní nápor odvetných úderů islámské republiky — a také na ománské souostroví As Salamah ležící v průlivu.
Kuvajt oznámil zásahy zařízení na odsolování vody a výrobu elektřiny, které způsobily požár a škody. Katar, jeden z hlavních prostředníků mezi Washingtonem a Teheránem, uvedl, že zachytil přilétající rakety.
Čína a Pákistán vyjádřily nad vývojem znepokojení a vyzvaly USA i Írán, aby zastavily nepřátelské akce a obnovily dialog.
Riziko další eskalace
Zhoršení bojů, které vyvolaly íránské útoky na tankery proplouvající Hormuzským průlivem, je stále daleko od rozsahu z vrcholu války v březnu a na začátku dubna. Tehdy USA a Izrael ve velkém bombardovaly íránská města a Teherán vypouštěl tisíce dronů a raket na arabské státy Perského zálivu a Izrael.
Protože ale Írán pokračuje v útocích na moři a trvá na tom, že všechny lodě musí před průjezdem průlivem žádat o jeho povolení, je podle Mehrana Kamravy, profesora politologie na Georgetown University v Kataru, značná pravděpodobnost, že obě strany budou v eskalaci pokračovat.
Útoky jsou „zlověstným znamením toho, že přijde víc a že přijde něco horšího“, řekl Kamrava v pátek televizi Bloomberg z Dauhá. „Ani jedna strana tuto eskalaci nechce, ale obě se staly závislými na cestě eskalačního cyklu, ze kterého nemohou ustoupit. Toto vzájemné oplácení je nyní velmi nebezpečné ve smyslu útoků a protiútoků na kritickou infrastrukturu.“
Americká armáda tvrdí, že její údery, zaměřené převážně na íránskou infrastrukturu, jako jsou radarová, raketová a dronová stanoviště, mají ukončit íránské sevření Hormuzského průlivu a usnadnit přepravu tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem i dalších lodí důležitých pro světovou ekonomiku. Írán uvádí, že útoky překročily rámec vojenských cílů a zasáhly civilní infrastrukturu.
Zvýšené napětí prozatím zvyšuje opatrnost přepravců a provoz ve vodní cestě se za posledních deset dní propadl.
Vedle častějšího bombardování Íránu USA znovu blokují jeho přístavy a zrušily výjimku ze sankcí na vývoz íránské ropy. Oba tyto ústupky byly součástí dočasné mírové dohody podepsané minulý měsíc. Jednání o íránském jaderném programu, která měla po dohodě probíhat během 60 dnů, se téměř zastavila.
Americký prezident Donald Trump na začátku týdne pohrozil zesílením vojenských operací, dokud Írán neustoupí v otázce Hormuzského průlivu.
Armáda islámské republiky varovala, že pokud Trump splní slib zasáhnout mosty a energetická zařízení, „všechno, co dosud zůstalo díky íránské ušlechtilosti nedotčeno, bude rozdrceno na kusy“.
„Teherán považuje průliv za zásadní páku a nevzdá se jí,“ uvedly analytičky Bloomberg Economics Becca Wasserová a Dina Esfandiaryová. „Ani USA neustoupí — chtějí zajistit svobodu plavby a pokračující tok ropy. To znamená další střety a vyhlídku na nebezpečnou spirálu eskalace, i když se obě strany stále chtějí vyhnout válce vysoké intenzity.“
Ropa zdražuje a přeprava klesá
Ceny ropy v pátek vzrostly a Brent se obchodoval poblíž 86 dolarů za barel poté, co za týden posílil o 11 %. Zdražila také rafinovaná paliva. Ceny benzinu na amerických čerpacích stanicích se téměř vrátily ke čtyřem dolarům za galon, což může být pro Trumpa rána před listopadovými volbami do Kongresu. Dubajský akciový trh zaznamenává nejhorší týdenní pokles přibližně od poloviny května.
Obchodní provoz Hormuzským průlivem se v posledních dnech převážně omezil na plavidla napojená na Írán, která používají severní trasu schválenou Teheránem, ukazují údaje o sledování lodí sestavené agenturou Bloomberg. Některé další náklady s ropou nadále proplouvají bez vysílání své polohy, ale jen v malých počtech.
Dva supertankery převážející saúdskou a iráckou ropu se ve středu pozdě večer znovu objevily u Ománu poté, co o víkendu zmizely ze sledovacích systémů v Perském zálivu. To naznačuje, že průjezd Hormuzským průlivem pravděpodobně dokončily už na začátku týdne.
Zpomalení snížilo sedmidenní klouzavý průměr toků ropy, včetně íránských dodávek, do středy přibližně na 5,5 milionu barelů denně z asi 9,4 milionu v předchozím týdnu. Vyplývá to z výpočtů agentury Bloomberg založených na údajích o sledování lodí a informacích společností Kpler a Vortexa.
„Írán a USA budou navzdory obnovení bojů pravděpodobně pokračovat v dialogu, protože obě strany se snaží posílit své vyjednávací pozice,“ napsal Torbjorn Soltvedt, hlavní analytik pro Blízký východ ve společnosti Verisk Maplecroft zabývající se analýzou rizik. „Vzhledem k patové situaci kolem lodní dopravy v Hormuzském průlivu však nyní existuje značné riziko eskalace a obnovení útoků na regionální energetickou infrastrukturu. Tlak na světové ceny ropy bude nadále růst.“
Na zprávě se podílely Shruthi Rajendranová a Dana Khraicheová.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
