USA a Írán se zapojily do stále rychlejší série vzájemných útoků, které o víkendu přinesly nový chaos na Blízkém východě poté, co údery islámské republiky zabily v Jordánsku dva americké vojáky.
Americké síly v noci zasáhly ostrov Kešm v Perském zálivu a také jižní města Šádegán, Sírík a Hádžíábád, uvedla íránská média. Bezprostředně nebyly k dispozici podrobnosti o obětech ani škodách.
Hlavní nápor íránské odvety znovu pocítil Kuvajt. Terčem se stala elektrárna a zařízení na odsolování vody, což byl třetí útok během tří dnů. Zásah způsobil požár a vyřadil velký počet výrobních jednotek, uvedly místní úřady. Drony mířily také na americké síly v táboře Camp Buehring a na letecké základně Ali Al Salem, informovala státní stanice IRIB News, nebylo však potvrzeno, že některý z areálů skutečně zasáhly.
V Jordánsku panoval zmatek poté, co americké velvyslanectví uvedlo, že letiště a přístav v rudomořském městě Akaba byly evakuovány kvůli „konkrétní a věrohodné hrozbě“. Jordánské úřady to nejprve popřely, armáda však později oznámila, že zachytila tři íránské rakety mířící na zemi.
Bahrajn v neděli spustil varovné sirény a následně uvedl, že zachytil vlnu íránských vzdušných útoků.
Útoky míří i na civilní infrastrukturu
Týden vzájemných úderů se rozšířil za rámec čistě vojenských cílů a zasáhl také mosty, energetická zařízení a přístavní infrastrukturu. To naznačuje, že návrat ke křehkému příměří podepsanému minulý měsíc je málo pravděpodobný.
K pesimismu přispěl i íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, který v rozhovoru zveřejněném v neděli na svém kanálu na Telegramu uvedl, že některé požadavky související s jaderným programem země mohou zůstat „neřešitelné“.
Americké centrální velení popsalo poslední americké údery jako snahu omezit schopnost Íránu ohrožovat obchodní lodní dopravu a „rychle potrestat“ síly Íránských revolučních gard odpovědné za páteční útok v Jordánsku. Ten kromě dvou mrtvých zranil čtyři vojáky a jeden zůstal nezvěstný. Celkový počet amerických obětí tak od začátku americko-izraelské války proti Íránu 28. února vzrostl na 16.
Ropa Brent v pátek stoupla téměř k 88 dolarům za barel a zaznamenala největší týdenní růst od dubna. Následovala tak zprávu serveru Axios, podle níž Trumpova administrativa oznámila Izraeli, že do země posílá další tankovací letouny. To může být signál, že USA rozšíří své vojenské operace.
„Ropný trh se znovu napíná, což pravděpodobně podpoří ceny ropy,“ uvedl telefonicky Giovanni Staunovo, komoditní analytik UBS Group. „Opakované útoky na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem vedly k poklesu počtu tankerů opouštějících Perský záliv“ a „útoky na energetickou infrastrukturu budou pravděpodobně dál znepokojovat účastníky ropného trhu“.
Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar v samostatných sobotních prohlášeních vyjádřily znepokojení nad eskalací. Zaměřování na civilní infrastrukturu, včetně škol, nemocnic, odsolovacích zařízení, energetických objektů a dopravních uzlů, „nelze za žádných okolností přijmout ani ospravedlnit“, uvedly SAE.
Napětí roste v Hormuzském průlivu
Napětí prudce vzrostlo také v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro světové dodávky energie, stojí v centru jednání a kde Teherán prosazuje svou kontrolu. Námořnictvo Íránských revolučních gard v neděli uvedlo, že zastavilo čtyři neidentifikovaná plavidla, která se po ignorování varování pokusila použít „nebezpečnou trasu“.
Dvě z nich „měla nehody a byla zastavena“, zatímco ostatní „trasu opustila a otočila se“, uvedlo námořnictvo. Zároveň slíbilo, že „bez koordinace a povolení neprojde Hormuzským průlivem ani kapka ropy, plynu nebo chemických hnojiv“.
Saúdská civilní obrana v sobotu vydala také včasná varování před možným nebezpečím pro Al-Charž jihovýchodně od Rijádu a pro přístav Janbú u Rudého moře, který je klíčový pro pokračující vývoz saúdské ropy v době, kdy je Hormuzský průliv zablokován. Později uvedla, že nebezpečí pominulo.
Teherán ve stejný den oznámil, že se už nebude řídit podmínkami prozatímní mírové dohody poté, co v odvetě za americké údery podnikl rozsáhlé útoky na spojence Washingtonu na Blízkém východě.
USA kromě častějšího bombardování Íránu znovu blokují jeho přístavy a zrušily výjimku ze sankcí na vývoz íránské ropy.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtabá Chameneí varoval USA před „nezapomenutelnými lekcemi“. V sobotním prohlášení uvedl, že americké porušování memoranda — tedy 60denního příměří, během nějž měly USA a Írán jednat o znovuotevření Hormuzského průlivu a omezení íránského jaderného programu — „znovu všem dokázalo, jak bezcenný a neplatný je podpis amerického prezidenta“.
Chameneí se na veřejnosti neobjevil od chvíle, kdy americké útoky v prvních dnech války zabily jeho otce a jeho samotného těžce zranily. Íránští představitelé uvádějí, že od 27. června americké útoky zabily 50 lidí a více než 500 zranily.
Nedělní útoky přidaly další kapitolu k jedné z nejhorších souvislých vln íránských úderů na Kuvajt od začátku konfliktu. Jen během tohoto víkendu společnost Kuwait Petroleum Corporation uvedla, že blíže neurčené ropné zařízení utrpělo „významné materiální ztráty“, což vedlo k evakuaci a několika zraněním. Zasažena byla také dvě zařízení na výrobu elektřiny a odsolování vody.
Kuwait Airways změnily časy většiny svých letů a ministerstvo zahraničí varovalo, že opakované útoky na klíčová zařízení „odhalují systematický agresivní přístup zaměřený na civilní objekty a ohrožující životy a bezpečnost civilistů“ v hrubém rozporu s mezinárodním právem.
Írán podle agentury Tasnim zaútočil také na americké radary a letadla v Kataru, který je jedním z hlavních prostředníků mezi Washingtonem a Teheránem. Centrální velení dříve uvedlo, že série pátečních amerických útoků zasáhla sledovací stanoviště, vojenskou logistickou infrastrukturu, podzemní sklady zbraní a námořní kapacity.
Přestože útoky na civilní infrastrukturu znamenají rozšíření bojů po dohodě, zhoršující se konflikt zatím nedosáhl úrovně z vrcholu války v březnu a na začátku dubna. Tehdy USA a Izrael ve velkém bombardovaly íránská města a Teherán vypouštěl tisíce dronů a raket na arabské státy Perského zálivu a Izrael.
Spirálovitě rostoucí napětí vyvolalo v Izraeli také spekulace, že by se země mohla znovu připojit k válce po boku USA. Itamar Ben Gvir, člen izraelského bezpečnostního kabinetu, se v nedělním rozhlasovém rozhovoru odmítl k této možnosti vyjádřit, zároveň ale vyjádřil naději, že Trump zasáhne Írán tvrdě.
Americké ministerstvo zahraničí vyzvalo občany, aby kvůli možnosti „nepředvídané eskalace“ znovu zvážili cesty na Blízký východ nebo přes něj.
Na zprávě se podílel Dan Williams.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
