Slovenská ekonomika udržela mezičtvrtletní růst, meziročně rostla pomaleji

Bratislava 14. srpna (zpravodaj ČTK) – Slovenská ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí rostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, stejný mezičtvrtletní výsledek vykázala i ve dvou předchozích kvartálech. Tempo meziročního růstu hrubého domácího produktu (HDP) pak zvolnilo na roční minimum 0,7 procenta z tempa 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Plyne to z odhadu, který dnes zveřejnil Slovenský statistický úřad. Podle analytiků tak slovenské hospodářství zaostalo za průměrem Evropské unie a patrně ho brzdí konsolidační opatření vlády.

Ekonomiku Slovenska ve druhém čtvrtletí podle statistiků podpořila vyšší konečná spotřeba. Zahraniční obchod zůstal v přebytku, který se ale meziročně snížil. Pokles zaznamenaly investice.

„Protivítr pro slovenskou ekonomiku nepřináší jen externí prostředí, ale pravděpodobně i způsob fiskální konsolidace. Fiskální opatření přijatá během posledních dvou let se opírají zejména o příjmovou stránku rozpočtu a vypadá to tak, že vysoké daně tlumí ekonomickou a investiční aktivitu,“ napsala v komentáři hlavní ekonomka bankovního domu Slovenská sporiteľňa Mária Valachyová.

Analytik UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák uvedl, že ekonomika nekopírovala mírné oživení růstu v eurozóně. Odhadl, že růst slovenského hospodářství zůstane utlumen celý letošní rok. Konsolidační opatření vlády se podle něj projevují hlavně v nižší investiční aktivitě soukromého sektoru.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,0 procenta, mezičtvrtletně o 0,4 procenta. V celé Evropské unii se podle údajů Eurostatu zvýšil HDP meziročně o 1,2 procenta, mezičtvrtletně o 0,5 procenta.

Celkový počet zaměstnaných lidí na Slovensku se ve druhém letošním čtvrtletí meziročně nezměnil (cca 2,428 mil. osob), předtím zaměstnanost tři kvartály v řadě klesala.

Srovnání hospodářského růstu ve 2. čtvrtletí (HDP)

Složení slovenského HDP a faktory zpomalení

Makroekonomický vývoj na Slovensku odráží strukturální i fiskální faktory:

1. Efekt konsolidačního balíčku: Vládní konsolidační opatření (zvýšení korporátních daní, odvody a zavádění nových daní, včetně daně z finančních transakcí) tlumí vnímanou návratnost nových projektů v soukromém sektoru. To vede ke strukturálnímu poklesu hrubé tvorby fixního kapitálu (investic).
2. Resilience spotřeby domácností: Navzdory vyššímu daňovému zatížení si spotřeba domácností udržuje mírně kladnou dynamiku, což pramení ze stálé situace na trhu práce. Zaměstnanost po třech čtvrtletích poklesu zastavila propad a reálné mzdy výrazně nepoklesly.
3. Externí poptávka a průmysl: Zpomalení v klíčových exportních odvětvích (především v automobilovém průmyslu) snížilo meziroční přebytek zahraničního obchodu. Německá ekonomika i širší evropský průmysl rostou vlažně, což limituje výraznější oživení slovenských vývozů.