Bratislava 13. srpna (zpravodaj ČTK) – Meziroční míra inflace na Slovensku v červenci zvolnila své tempo na 3,3 % z červnových 3,5 %. Dostala se tak na nejnižší úroveň od začátku loňského roku. Informoval o tom dnes Štatistický úrad SR (ŠÚ SR). Podle analytiků je vývoj spotřebitelských cen na Slovensku příznivější, než se původně předpokládalo.
Pro srovnání: Česko vykazuje nižší inflaci než jeho soused – v ČR spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 1,7 % (po červnovém tempu 1,5 %).
Hlavní tahouni a brzdy slovenských cen
I přes celkové zvolnění působily na peněženky slovenských domácností protichůdné faktory:
- Bydlení a energie (+7,4 %): Největší položka ve výdajích slovenských rodin zaznamenala nejvýraznější zdražení za poslední tři roky.
- Pohonné hmoty, rekreace a zájezdy: Ceny paliv rostly meziročně dvouciferným tempem, výrazně dražší byly i letní dovolené a rekreační služby.
- Potraviny a nealkoholické nápoje (-2,1 %): Druhá nejvýznamnější položka výdajů celkovou inflaci zásadně tlumila. Ceny potravin meziročně klesly již druhý měsíc v řadě.
V souhrnu za prvních sedm měsíců letošního roku vzrostly ceny zboží a služeb na Slovensku meziročně o 3,7 %.
Komentář analytika
„Vývoj inflace v zemi je proti předpokladům příznivější. Geopolitická rizika a s nimi související nejistota včetně vývoje cen energetických komodit však zůstávají přítomny a v nejbližších kvartálech mohou inflaci ovlivňovat oběma směry. U potravin se k rizikům plynoucím z vyšších cen hnojiv přidávají i faktory související s počasím. Vlny veder a sucho mohou vytvářet tlak na ceny některých potravin.“
— Marián Kočiš, analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa
Transmise měnové politiky ECB a specifika slovenské inflace (makroekonomický kontext)
Rozdílný vývoj inflace na Slovensku a v České republice odráží jak odlišný měnový režim, tak strukturu vládních opatření:
- Členství v eurozóně a sazby ECB: Slovensko na rozdíl od ČR nemá vlastní měnovou politiku a platí v něm úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB). Uvolňování měnové politiky v eurozóně podporuje poptávku, avšak přenos úrokových impulsů do reálné ekonomiky je pomalejší než u nezávislé ČNB s plovoucím kurzem koruny.
- Postupné odbourávání energetických dotací: Zatímco v ČR proběhla reálná korekce cen energií pro domácnosti dříve, slovenská vláda dlouho udržovala zastropované ceny elektrické energie a plynu. Současné meziroční nárůsty v kategorii bydlení (+7,4 %) odrážejí postupné odbourávání těchto plošných kompenzací a přechod na tržní ceny.
