Praha 19. července (ČTK) – České železnice čeká masivní proměna, která má sjednotit elektrické napájení vlaků. Správa železnic (SŽ) plánuje do roku 2033 přepnout na modernější střídavou soustavu 274 kilometrů tratí, kde dodnes funguje historický stejnosměrný proud. Kompletní sjednocení celé sítě je sice naplánováno až na rok 2045, bude však záležet na dostatku financí. Celkové náklady se v současnosti odhadují na přibližně 89 miliard korun.
Jednotná trakce má přinést úspory i modernější vlaky. Přechod už začal
V současnosti je v Česku elektrizována zhruba třetina z celkových 9344 kilometrů železnic. Střídavá trakce tvoří 44,4 procenta (1464 km) a starší stejnosměrná 1792 km. Historické rozdělení sítě pochází z poválečné éry. Tehdy se začínalo se stejnosměrným proudem o napětí 3 kV (dnes pokrývá severovýchod země), zatímco od 60. let se prosazovala efektivnější střídavá soustava o napětí 25 kV (využívaná na jihozápadě).
Rozdílné systémy nutí dopravce využívat dražší dvousystémové lokomotivy, které mezi sítěmi přejíždějí přes krátké izolované úseky v trolejích. Těchto vnitrostátních přechodových míst je v Česku sedm. Pro srovnání – s Polskem a Slovenskem sdílíme stejnosměrný systém, zatímco Německo a Rakousko sázejí na střídavých 15 kV. Kromě toho v tuzemsku zůstává několik desítek kilometrů specifické soustavy 1,5 kV, a to na historicky první české elektrické trati z Tábora do Bechyně, kterou v roce 1903 zprovoznil František Křižík.
Střídavý proud postupně ovládne další tratě. Praha přijde na řadu jako poslední
Přechod na jednotný střídavý systém je podle mluvčího SŽ Davida Kabeleho nezbytný pro provoz moderních a rychlých vlaků. Nová soustava přináší stabilnější napájení, výrazné energetické úspory a vyžaduje lehčí troleje i méně napájecích stanic, což snižuje náklady na údržbu. Navíc odpadá problém s takzvanými bludnými proudy, které v okolí železnic poškozují například potrubí a produktovody.
SŽ s konverzí začala již v roce 2023 na úseku mezi Nedakonicemi a Říkovicemi. Aktuálně pracuje na trati ze Vsetína ke slovenským hranicím a do roku 2033 se chystá přepnout úseky jako Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, Praha-Radotín – Beroun, Kadaň-Prunéřov – Chomutov nebo Přerov – Kojetín – Nezamyslice. Změny se plánují i v rámci chystaných vysokorychlostních tratí. Jako úplně poslední přijdou na řadu tratě v Praze a středních Čechách. Podle mluvčího jde o technologicky nejkomplikovanější uzly, kde navíc dopravci stále využívají velké množství starších, čistě stejnosměrných lokomotiv. Z toho důvodu zůstane stejnosměrný proud zachován i při blížící se modernizaci pražského uzlu Balabenka, aby uprostřed sítě nevznikl izolovaný úsek.
