Vadim Moškovič během divokého kapitalismu postsovětské éry několikrát změnil směr, od distribuce vodky po obchodování s byty. Nakonec vsadil na komodity a založil ruskou zemědělskou společnost Ros Agro Plc., která se stala základem jeho majetku.
Desítky let budované impérium se minulý měsíc zhroutilo, když moskevský soud nařídil zabavení 49% podílu jeho rodiny ve firmě. Podle prokuratury porušil zákaz kombinovat veřejnou službu s podnikatelskými aktivitami v době, kdy v letech 2006 až 2014 působil v horní komoře ruského parlamentu, a zneužil své politické postavení k nezákonnému obohacení.
Ruští miliardáři čelí rostoucímu tlaku státu. Obvinění sahají od korupce přes tvrzení o neposkytnutí vojenské podpory nepříteli až po dvojí občanství. Konfiskace majetku rozkládají podnikatelská impéria a přerozdělují bohatství, často ve prospěch loajálnějších podnikatelských skupin. Pět z dvaceti nejbohatších Rusů v Bloomberg Billionaires Index buď v mocenském systému působilo, nebo v něm stále působí.
Jen v loňském roce Rusko podle moskevské právní kanceláře Nektorov, Saveliev & Partners zabavilo v protikorupčních kauzách majetek za 1,1 bilionu rublů, tedy 15,1 miliardy dolarů. To bylo zhruba osmkrát více než v roce 2024 a představovalo asi třetinu všech konfiskací majetku provedených státem v roce 2025. V řadě případů byli zasažení podnikatelé dříve volenými členy federálních nebo regionálních parlamentů a podle tvrzení prokurátorů využívali své funkce k tomu, aby jejich firmy z jejich postavení profitovaly.
„Protikorupční žaloby se nestávají pouze nástrojem boje proti korupci, ale hnací silou přerozdělování majetku ve prospěch státu,“ řekl Ilia Šumanov, řídící partner společnosti TriTrace Investigations, která sleduje ruské znárodňovací aktivity.
Moškovičova zemědělská aktiva byla jen několik dní po soudním rozhodnutí o jejich zabavení předána do správy přidružené společnosti státní Rosselchozbanky, vyplývá z aktualizace ve firemním rejstříku.
Konfiskace majetku, u nichž je korupce výslovně uváděna jako důvod, zesílily po rozhodnutí ruského Ústavního soudu z roku 2024. Ten tehdy rozhodl, že desetiletá promlčecí lhůta pro stíhání údajných trestných činů se nebude vztahovat na majetek úředníků označených za zkorumpované.
Pro část nejbohatších Rusů, kteří zastávali politické funkce, je to znepokojivý vývoj. Vládní systém prezidenta Vladimira Putina často využíval loajální podnikatele jako prostředníky vlivu v regionech. Tycoonům to na oplátku často umožňovalo prosazovat své obchodní zájmy.
Roman Abramovič, někdejší nejbohatší muž země, působil sedm let jako gubernátor dálněvýchodní Čukotky. Andrej Gurjev, jehož rodina ovládá výrobce hnojiv PhosAgro PJSC, byl členem Rady federace, horní komory parlamentu, kde stále zasedá Sulejman Kerimov, jehož rodina dříve kontrolovala největšího ruského těžaře zlata Polyus PJSC.
Žádný z těchto mužů nebyl vyšetřován ani obviněn z protiprávního jednání. Dosud většina podnikatelů, jejichž majetek byl znárodněn, měla slabší vazby na Kreml než někteří z nejvýznamnějších ruských byznysmenů.
Moškovič nebyl považován za člověka zvlášť blízkého nejvyšším mocenským kruhům, účastnil se však několika schůzek s Putinem, včetně setkání kremelského lídra s miliardáři 24. února 2022, několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Většina účastníků schůzky, včetně zakladatele Ros Agro, byla později sankcionována.
Podnikatel občas otevřeně kritizoval ruskou politiku ve svém odvětví a určité problémy s úřady měl už před rokem 2022. V březnu 2025 byl zatčen v souvislosti s odděleným případem týkajícím se obvinění z podvodu a od té doby je ve vazbě. Korupční případ proti němu byl zahájen letos a Moškovič obvinění odmítl.
Někteří jeho známí požádali Putina během schůzek, aby zasáhl, ruský prezident se ale odmítl zapojit, uvedla osoba obeznámená se situací, která si nepřála být jmenována, protože informace nejsou veřejné. Moškovičův právník nereagoval na telefonáty ani zprávy se žádostí o komentář a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov bezprostředně neodpověděl na žádost o vyjádření.
Konstantin Strukov byl dalším podnikatelem, který po loňských protikorupčních obviněních přišel o impérium sahající od těžby zlata po zemědělství. Některé jeho kolegy to překvapilo, protože 67letý podnikatel byl po celou svou kariéru vnímán jako spojenec úřadů.
Strukov je členem vládnoucí strany Jednotné Rusko a více než dvě desetiletí působil v parlamentu Čeljabinské oblasti, kde funguje jeho někdejší hlavní aktivum, těžař zlata Juzhuralzoloto PJSC. V roce 2021 mu Putin udělil medaili Řádu Za zásluhy o vlast druhého stupně, významné státní vyznamenání obvykle udělované vyšším úředníkům a podnikatelům za přínos ruské ekonomice.
„Kreml spoléhá na trvalou loajalitu insiderů a klíčových aktérů a systém drží pohromadě kombinací odměn a trestů,“ řekla Maria Snegovaya, seniorní výzkumnice pro Rusko a Eurasii ve washingtonském Center for Strategic and International Studies.
Skutečnost, že i bývalí a loajální úředníci mohou čelit následkům roky po odchodu z funkce, podle ní připomíná, že členství v ruské elitě je podmíněné.
Rusko se dlouhodobě potýká s korupcí. Loni se země umístila na 157. místě ze 182 států v Indexu vnímání korupce organizace Transparency International a v posledním desetiletí se každý rok nacházela ve spodní třetině žebříčku.
Obavy ruských firem z konfiskací majetku vzrostly po invazi na Ukrajinu. Miliardáři například zesílili lobbistické snahy přesvědčit Kreml, aby konečně stanovil lhůtu pro případy přezkoumávající privatizace z 90. let a počátku nového tisíciletí.
V květnu formálně dosáhli dílčího vítězství, když Státní duma schválila návrh zákona zavádějící desetiletou promlčecí lhůtu pro přezkum privatizačních případů. Lhůta se však stále nebude vztahovat na protikorupční žaloby proti současným a bývalým úředníkům, takže část nejbohatších ruských podnikatelů zůstává vystavena riziku.
Někteří nabízejí peníze dobrovolně. Kerimov, který je ruským senátorem téměř 18 let, nabídl během březnového neveřejného setkání Putina s ruskými podnikateli darovat do rozpočtu 100 miliard rublů, tedy 1,4 miliardy dolarů, uvedly osoby obeznámené se situací. Jeho kancelář na žádosti o komentář nereagovala.
Rusko, které se potýká s náklady pokračující války, má problém mnoho zabavených aktiv prodat. Aukce opakovaně selhávají nebo jsou znovu vyhlašovány jako nizozemské dražby, při nichž se cena postupně snižuje, dokud se neobjeví kupující.
V květnu se státu dvakrát nepodařilo prodat zhruba 67% podíl v Juzhuralzolotu a přidružených společnostech, které dříve vlastnil Strukov. Ani nizozemská aukce nepřilákala významné nabídky. Třetí pokus se má uskutečnit tento měsíc a stát uvedl, že bude pokračovat i v případě jediného zájemce. Také moskevské letiště Domodědovo bylo letos nakonec prodáno zhruba za polovinu původně požadované ceny poté, co předchozí aukce nepřilákala kupce.
Další bohatí Rusové nyní budou s obavami sledovat, zda se na trhu jako další neobjeví jejich majetek.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
