Praha 3. září (ČTK) – Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Česku ve 2. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 6,4 % na 51 966 korun, tedy o 3 105 Kč více než před rokem. Po započtení dvouprocentní inflace reálná mzda stoupla o 4,3 %. Mzdový růst si podle statistiků dokázal udržet solidní dynamiku. A to i přesto, že ve výsledku zaostal za očekáváními. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokračuje reálný růst mezd od začátku roku 2024. Také celkový počet zaměstnanců vzrostl o 0,7 %, na 4,06 milionu lidí.
| Ukazatel / Sledovaná oblast | Hodnota za Q2 | Meziroční změna | Poznámka |
| Průměrná mzda (ČR) | 51 966 Kč | +6,4 % (+3 105 Kč) | Sezónně očistěno vůči Q1: +1,6 % |
| Reálná mzda | — | +4,3 % | Započtena inflace na úrovni 2,0 % |
| Počet zaměstnanců | 4,06 mil. lidí | +0,7 % | Celkový objem mezd stoupl o 7,1 % |
| Zpřesněná mzda za Q1 | 49 328 Kč | — | Zpřesněný údaj ČSÚ za první tři měsíce |
| Medián mezd | Nedostupný | — | Zrušen předchozí modelovací datový zdroj |
Jak vyplývá z přehledu výše, v letošním roce naopak poprvé nebyly zveřejněny informace o takzvaném mediánu, tedy střední hodnotě mezd. A to primárně kvůli tomu, že během loňska skončil datový zdroj, který tyto údaje modeloval. Nový však dosud zprovozněn nebyl.
Odvětvové srovnání: Nejrychlejší růst u agentur, nejvyšší mzdy v IT
- Nejvyšší průměrné mzdy: Informační a komunikační činnosti (90 948 Kč) a peněžnictví/pojišťovnictví (90 808 Kč).
- Nejnižší průměrné mzdy: Ubytování, stravování a pohostinství (30 394 Kč).
- Nejrychlejší růst: Administrativní a podpůrné činnosti (agentury práce, bezpečnostní agentury) vzrostly o 16,6 % na 40 387 Kč.
- Nejpomalější růst: Ostatní činnosti (+0,2 % na 36 036 Kč) a těžba a dobývání (+2,2 % na 52 817 Kč).
„Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká,“ okomentovala výsledky vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Příznivě rovněž vyhlížejí predikce do budoucna. Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma investiční společnosti Investika, v nejbližší době zůstane růst výdělků vysoký a patrně ještě i o něco zesílí.
„V nedávné době růst totiž poněkud tlumil průmysl, který vlivem slabé poptávky spíše omezoval náborovou aktivitu i odměňování zaměstnanců. Podle posledních signálů se zde nicméně situace zlepšuje, což by měl reflektovat i rychlejší mzdový růst,“ říká k tomuto tématu Vít Hradil.
Ve druhé polovině letošního roku lze podle Miroslava Nováka, hlavního analytika investiční společnosti Citfin, očekávat stabilizaci nominálního růstu mezd. A to konkrétně v blízkosti 6 procent. Trh práce se momentálně podle odborníků ocitá v napětí. To však také paradoxně zaměstnancům poskytuje příznivé podmínky pro vyjednávání. Prosazovat mzdové zájmy se jim tím pádem aktuálně daří.
„Dlouhodobě však tato situace není udržitelná, POKUD se nebude dařit zvyšovat produktivitu práce, což je dlouhodobou Achillovou patou české ekonomiky,“ upozornil nicméně na úskalí aktuálního vývoje ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Meziroční srovnání výše nominálních mezd v krajích
V růstu mezd jsou však patrné regionální rozdíly. Dominantní postavení si udržuje Praha. Hlavní město si zachovává prvenství jak v nejvyšší průměrné mzdě, tak v absolutním korunovém nárůstu. Dál zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůst kraje Středočeský a Jihomoravský. Vůbec nejméně se naopak vydělává v krajích Pardubickém a Zlínském. Vůbec nejhorší situace naopak vládne z tohoto pohledu v Karlovarském kraji.
| Kraj | Průměrná mzda | Průměrná mzda před rokem | Meziroční rozdíl (Kč) | Meziroční rozdíl (%) |
| Hlavní město Praha | 66 459 Kč | 62 585 Kč | +3 874 Kč | +6,2 % |
| Středočeský kraj | 55 218 Kč | 52 006 Kč | +3 212 Kč | +6,2 % |
| Jihomoravský kraj | 50 588 Kč | 47 441 Kč | +3 147 Kč | +6,6 % |
| Královéhradecký kraj | 49 313 Kč | 46 424 Kč | +2 889 Kč | +6,2 % |
| Plzeňský kraj | 48 360 Kč | 45 314 Kč | +3 046 Kč | +6,7 % |
| Ústecký kraj | 47 250 Kč | 44 784 Kč | +2 466 Kč | +5,5 % |
| Jihočeský kraj | 46 877 Kč | 43 929 Kč | +2 948 Kč | +6,7 % |
| Kraj Vysočina | 46 805 Kč | 43 956 Kč | +2 849 Kč | +6,5 % |
| Liberecký kraj | 46 609 Kč | 44 030 Kč | +2 579 Kč | +5,9 % |
| Moravskoslezský kraj | 46 543 Kč | 43 598 Kč | +2 945 Kč | +6,8 % |
| Olomoucký kraj | 45 825 Kč | 43 075 Kč | +2 750 Kč | +6,4 % |
| Pardubický kraj | 45 768 Kč | 43 186 Kč | +2 582 Kč | +6,0 % |
| Zlínský kraj | 45 615 Kč | 43 304 Kč | +2 311 Kč | +5,3 % |
| Karlovarský kraj | 44 476 Kč | 41 877 Kč | +2 599 Kč | +6,2 % |
| ČR (celkový průměr) | 51 966 Kč | 48 861 Kč | +3 105 Kč | +6,4 % |
O čem vypovídá průměrná mzda?
Je nicméně nutné vzít k výše uvedeným údajům v potaz i skutečnost, že na průměrnou mzdu v aktuálních podmínkách plné dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou, a to ačkoli teoreticky by na ni měl dosáhnout každý pracující. Průměrná mzda reálně vypovídá o celkové mzdové úrovni a ekonomickém vývoji. Méně však tento údaj odráží příjmy běžných zaměstnanců. Ukazatel průměrné mzdy zkreslují extrémně vysoké platy několika málo (set či tisíc) jedinců. Platí tudíž, že podprůměrně placených zaměstnanců je logicky vždy více než těch nadprůměrných. Tato disproporce se navíc stále zvyšuje. Výše průměrné mzdy se statisticky sleduje v rámci jednoho kalendářního roku, současně má však také význam sledovat nárůst (či pokles) oproti stejnému období předchozího roku. Z hlediska statistického je mimo to podstatná i skutečnost, že sledování průměrné mzdy je snazší než monitorován mediánu.
