Londýn 12. srpna (ČTK) – Rozmach internetového obchodu a sociálních sítí vedl k nebezpečnému vzestupu poloilegálního i zcela nelegálního trhu s mumifikovanými částmi lidských a zvířecích těl. Odborníci v nové studii publikované nakladatelstvím Cambridge University Press varují před reálnou hrozbou, která z manipulace s těmito artefakty plyne: nákazou reaktivovanými patogeny a plísněmi nebo otravou toxickými chemikáliemi, píše britský deník The Guardian.
Bioarcheologický výzkum: Stovky nabídek bez ochranných pomůcek
Tým vědců pod vedením profesorky bioarcheologie Kirsty Squiresové ze Staffordshire University analyzoval 128 příspěvků na platformách společnosti Meta (Facebook, Instagram), na osobních e-shopech a v aukčních síních.
Klíčová zjištění výzkumu:
- Nejčastější zboží: Oddělené části těl (ruce, nohy) a celé mumifikované hlavy.
- Biologická degradace: Nabízené ostatky vykazovaly pokročilé známky biologického rozkladu. Prodejci v komentářích často popisovali „zápach mumií“, což je přímý indikátor aktivních mikroorganismů.
- Absence ochrany: Snímky odhalily ostatky vystavené volně na podstavcích v běžných domácnostech – bez skleněných krytů, regulace vlhkosti či kontroly teploty. Prodejci kupujícím nepředávali žádná bezpečnostní varování.
Reálná rizika: Toxicita mumifikačních látek a plísňové spory
Odborníci připomínají, že procesy mumifikace (přirozené i umělé) využívaly látky s vysokou toxicitou a schopností uchovat nebezpečné bioagens:
- Těžké kovy a toxiny: Při starověké i novověké konzervaci se běžně používal arsen, olovo a rtuť. Neodborná manipulace může vést k otravě dotykem nebo vdechnutím prachu.
- Nebezpečné plísně (Aspergillus flavus): Příkladem reálné biologické hrozby je otevření hrobky polského krále Kazimíra IV. Jagellonského na krakovském Wawelu v 70. letech 20. století. Většina členů výzkumného týmu následně zemřela na plicní infekce způsobené vdechnutím spor kropidláku žlutého (Aspergillus flavus), který produkuje karcinogenní aflatoxiny.
Právní rámec, etika a postihy e-commerce platforem
Trh s lidskými ostatky (tzv. human remains trade) naráží na legislativní i etické regulace:
- Pravidla internetových tržišť: Většina globálních platforem (eBay, Meta, Google) ve svých podmínkách užití výslovně zakazuje prodej lidských těl či jejich částí, bez ohledu na jejich stáří. Obchodníci však pravidla obcházejí využíváním šifrovaných skupin, kódovaných slov nebo vydáváním ostatků za „umělecké rekvizity“ či „medicínské preparáty“.
- Právní postihy a úmluvy: Mezinárodní obchod s historickými ostatky spadá pod úmluvy UNESCO o zákazu dovozu a vývozu statků kultury a národní trestní zákoníky (v ČR např. trestný čin hanobení lidských ostatků či nelegální nakládání s nebezpečnými odpady). Bioarcheologové proto apelují na zpřísnění dohledu nad poštovními a zásilkovými službami, které nevědomky přepravují vysoce rizikový biologický materiál.
