Praha 26. července (ČTK) – Farmářské trhy v Česku zažívají trvalý zájem ze strany pěstitelů, potravinářů i nakupujících. Pro menší a střední zemědělce představují zásadní odbytiště, kde dokážou své produkty zpeněžit za výrazně výhodnějších podmínek než ve velkoobchodní síti. Zákazníci pak oceňují čerstvost, lokální původ i přímý kontakt s producentem. Za vyšší kvalitu jsou přitom často ochotni zaplatit více než v běžném supermarketu. Vyplývá to z anket ČTK mezi obchodníky, zemědělci a profesními komorami.
„Do velkoobchodu bych toho sice dodal více, ale za třetinové ceny,“ potvrdil ČTK jeden z pěstitelů zeleniny na pražském trhu.
Proč trhy lákají maloproducenty?
Podle Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR jsou trhy klíčové především pro rodinné farmy a producenty ovocných a zeleninových plodin, brambor, masa, uzenin, mléčných výrobků, vajec, medu či květin.
- Bez zalistovacích poplatků: Přímý prodej umožňuje malým výrobcům obejít finančně náročné podmínky obchodních řetězců.
- Rozvoj dalších forem prodeje: Podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové přímý prodej sílí i skrze podnikové prodejny, samosběry či prodejní automaty.
„Pro malé výrobce je to často jediná cesta, jak prodat produkty s vyšší přidanou hodnotou bez placení zalistovacích poplatků řetězcům,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Vyšší ceny na trzích: Náklady na ruční práci i dovoz z velkoobchodu
Přímý prodej podle odborníků neznamená automaticky nižší cenu. Do konečné částky pro zákazníka se promítá nájemné za stánek, chladicí technika, doprava i personál. Malovýroba má zároveň vyšší jednotkové náklady na energii, čas i práci.
Rozdílný pohled na ceny nabízí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza:
- Image trhů ve městech: Ve velkých městech prodejci často sázejí na pocit lokálnosti a kvality, přestože některé zboží pochází z dovozu nebo z běžného velkoobchodu.
- Trhy vs. supermarkety: Největší cenové rozdíly jsou u výrobků s vysokým podílem ruční práce (pečivo, masné a mléčné výrobky, zavařeniny). U základních komodit naopak z logistiky a objemu více těží maloobchod.
„Zákazníci jsou ochotni třeba za svazek mrkve na farmářském trhu zaplatit výrazně více než v klasickém obchodě, i když jde často o mrkev od stejného zemědělce,“ podotýká Tomáš Prouza.
Výhled do budoucna
Odborníci očekávají, že zájem o farmářské produkty zůstane stabilní. Zákazníci však budou nákupy na tržnicích stále častěji kombinovat s dalšími kanály, jako je doručování bedýnek s zeleninou a ovocem či nákupy v specializovaných kamenných prodejnách.
