Boom datových center a elektrifikace vytlačil objednávky plynových turbín na historický rekord

New York 12. srpna (ČTK) – Globální poptávka po plynových turbínách dosáhla ve druhém čtvrtletí letošního roku rekordních hodnot. Energetické a technologické firmy si od dubna do června objednaly zařízení o celkovém výkonu 38 gigawattů (GW), což představuje meziroční nárůst o 71 % (a mezikvartální skok o 29 %). Téměř polovina všech nových zakázek směřovala do Spojených států, vyplývá ze zprávy analytiků banky JPMorgan Chase & Co, na kterou se odkazuje agentura Bloomberg.

Poptávku táhnou datová centra pro AI a nedostatek kapacit OZE

Hlavními impulsy pro masivní expanzi jsou rozvoj datových center pro umělou inteligenci (AI) a zrychlující se elektrifikace průmyslu a dopravy:

• Stabilita sítě: Provozovatelé datových center a energetické firmy volí zemní plyn jako spolehlivý zdroj vykrývající výpadky nestabilních obnovitelných zdrojů (fotovoltiky a větrných elektráren). Plyn navíc představuje emisně čistější alternativu k uhlí.
• Prodloužení dodacích lhůt na 5 let: Nedostatek výrobních kapacit způsobil, že čekací doba na nové turbíny se prodloužila ze standardních 2 let na 5 a více let.
• Prudké zdražení: Analytici upozorňují na masivní růst pořizovacích nákladů. Paroplynová turbína dodaná v roce 2031 bude podle odhadů až třikrát dražší než zařízení dodané v roce 2025.

Tržní podíly světových výrobců ve 2. čtvrtletí

Dominanci na globálním trhu si rozděluje trojice klíčových hráčů:

1. Siemens Energy: získal zakázky na 12,5 GW.
2. General Electric (GE Vernova): následovala s 11,3 GW.
3. Mitsubishi Power: dodala rozsah 5,3 GW.

AI datová centra a energetická krize v USA i Asii

Prudký nárůst poptávky po plynových turbínách přímo souvisí s boomem tzv. datových center. Trénování a provoz velkých jazykových modelů (LLM) vyžaduje obrovské množství nepřetržité elektrické energie (baseload power).

V regionech jako Severní Amerika nebo Jihovýchodní Asie naráží rozvoj nových datových center na kapacity přenosových soustav. Technologické giganty (Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta) i nezávislí producenti energie proto staví plynové elektrárny přímo u datových uzlů (tzv. behind-the-meter řešení), aby překlenuli období do plánovaného nasazení malých modulárních reaktorů (SMR) po roce 2030. Nedostatek turbín se tak stává jedním z hlavních úzkých hrdel (tzv. bottlenecks) dalšího rozvoje AI infrastruktury.