Moskva 9. června (ČTK) – Ruský knižní trh zaznamenal na začátku letošního roku výrazný pokles. Celkový náklad knih a brožur dosáhl v prvním čtvrtletí 57,3 milionu výtisků, což představuje meziroční snížení o 26 procent. S odvoláním na údaje prezentované na konferenci věnované ruskému knižnímu průmyslu na to upozornil server Meduza.
Podle dostupných dat jde o nejvýraznější propad za nejméně šest let. Výrazné poklesy zaznamenal knižní trh také v roce 2020 během pandemie covidu-19, kdy se náklady snížily o 19 procent, a v roce 2023, kdy meziročně klesly o 23 procent. Tehdejší vývoj byl spojován s důsledky války na Ukrajině.
Ruský knižní trh oslabuje kvůli demografii i snížení kupní síly
Účastníci konference upozornili rovněž na změny v prodejních kanálech. Stále větší část prodejů se přesouvá do internetových obchodů, zatímco tradiční kamenná knihkupectví ztrácejí svůj podíl na trhu. Jejich tržby loni dosáhly 36,9 miliardy rublů, což byla nejnižší hodnota za posledních sedm let.
Za problémy knižního odvětví označili zástupci trhu kombinaci několika faktorů. Vedle růstu daňové zátěže a inflace zmínili také oslabování kupní síly obyvatel a nepříznivý demografický vývoj. Ředitel nakladatelství Eksmo Jevgenij Kapjev na konferenci varoval, že dlouhodobý pokles počtu dětí může mít pro celý sektor významné důsledky, zejména pokud bude klesat také zájem mladé generace o četbu.
Vydání knih s tematikou sexuálních menšin Rusko postihuje
Kapjev se letos na jaře dostal do pozornosti ruských úřadů. V dubnu jej policie krátce zadržela v souvislosti s vyšetřováním týkajícím se šíření knih s tematikou sexuálních menšin mezi nezletilými. Ruská legislativa takové jednání postihuje.
Podle médií se vyšetřování týkalo mimo jiné románů Léto v pionýrském šátku a O čem mlčí vlaštovka, které zachycují vztahy mezi mužskými hrdiny. Obě knihy dosáhly vysokých prodejů a vyšly ve statisícových nákladech. Jejich autorky následně Rusko opustily.
Nakladatelství Eksmo čelí represím
Nakladatelství Eksmo čelilo zásahu bezpečnostních složek už loni. Ruská policie tehdy zadržela několik jeho zaměstnanců v rámci vyšetřování údajné „propagandy LGBT“. Podle ruských médií se do akce zapojilo ministerstvo vnitra, federální kriminální ústředna i tajná služba FSB. Vyšetřovatelé pracovali s podezřením nejen na šíření zakázaného obsahu, ale také na podporu činnosti organizace, kterou ruské úřady označují za extremistickou.
Ruský stát v posledních letech výrazně zpřísnil postup vůči sexuálním menšinám a transgender osobám. Úřady postupně rozšířily zákaz takzvané propagandy LGBT v médiích, na internetu, ve filmech i knihách. Nejvyšší soud následně označil takzvané mezinárodní hnutí LGBT za extremistickou organizaci.
