Americká centrální banka (Fed) na svém červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Rozhodnutí odpovídalo očekávání finančních trhů.
Většina členů měnového výboru podpořila zachování současné úrovně sazeb. Tři z dvanácti hlasujících naopak prosazovali zvýšení o čtvrt procentního bodu.
Fed dál sleduje vývoj inflace
Fed uvedl, že americká ekonomika pokračuje v růstu, přestože ji ovlivňuje nejistota spojená s konfliktem na Blízkém východě.
Centrální banka zároveň upozornila, že inflace zůstává nad dvouprocentním cílem. Podle jejích představitelů růst cen podporují především vyšší náklady v některých odvětvích, včetně energetiky.
Ropa znovu zvyšuje inflační tlak
Inflace ve Spojených státech v červnu klesla na 3,5 procenta z květnových 4,2 procenta. Další vývoj ale může ovlivnit zdražování ropy, které souvisí s napětím na Blízkém východě.
Vyšší ceny energií podle ekonomů představují jedno z hlavních rizik pro další vývoj spotřebitelských cen.
Trhy čekají další krok už na podzim
Hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka připomněl, že Fed zatím navzdory inflačním tlakům zvolil vyčkávací strategii.
Podle očekávání finančních trhů by americká centrální banka mohla přikročit ke zvýšení úrokových sazeb už během zářijového zasedání.
ECB zvolila podobný postup
Beze změny ponechala v červenci úrokové sazby také Evropská centrální banka (ECB). Klíčová depozitní sazba tak zůstává na úrovni 2,25 procenta.
ECB naposledy zvýšila sazby v červnu, kdy reagovala na rostoucí inflační tlaky spojené s vývojem na Blízkém východě.
Zdroj: ČTK
