Tři představitelé Federálního rezervního systému, kteří nesouhlasili se středečním rozhodnutím ponechat úrokové sazby beze změny, varovali, že příliš dlouhé čekání s bojem proti inflaci může později vyvolat potřebu ještě razantnějších kroků.
„Čím déle vysoká inflace přetrvává, tím náročnější a nákladnější může být její návrat dolů,“ uvedla v pátečním prohlášení prezidentka clevelandského Fedu Beth Hammacková.
Prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari v samostatném prohlášení uvedl, že kvůli riziku zakořenění inflace by „raději zpřísňoval politiku postupně, zatímco budeme získávat další údaje o vývoji inflace a zaměstnanosti“.
Šéfka dallaského Fedu Lorie Loganová v prohlášení zveřejněném později v pátek uvedla, že „mírný krok v blízké době by snížil pravděpodobnost, že později bude nutné jednat ostřeji“.
Představitelé Fedu tento týden hlasovali poměrem 9 ku 3 pro ponechání základní sazby beze změny už na pátém zasedání v řadě. Cílové pásmo po celý rok drží na 3,5 až 3,75 %. Více představitelů však začalo podporovat možné zvýšení sazeb poté, co obnovené napětí na Blízkém východě a masivní investiční boom spojený s umělou inteligencí znovu posílily inflační tlaky.
Americké státní dluhopisy po komentářích Hammackové, Kashkariho a Loganové oslabily, zatímco ceny ropy rostly. Výnosy dvouletých až pětiletých dluhopisů smazaly velkou část poklesu, který následoval po středečním rozhodnutí Fedu.
Výnos desetiletého dluhopisu překonal 4,73 % poprvé od ledna 2025 a výnos třicetiletého se dostal nad 5,25 % poprvé od roku 2007. Pokles cen dluhopisů, který zpočátku vedly krátké splatnosti nejcitlivější na očekávání ohledně politiky Fedu, se následně přesunul i k delším splatnostem citlivějším na dlouhodobý inflační výhled.
„Investoři si myslí, že inflace je vysoká už nějakou dobu, a na dlouhém konci požadují vyšší prémii,“ uvedl Monty Gandhi, stratég pro úrokové sazby ve společnosti SMBC Group. Obchodníci s dluhopisy zároveň platí nejvyšší prémie od března za ochranu proti dalšímu růstu dlouhodobých výnosů.
Prezident stlouiského Fedu Alberto Musalem řekl listu Financial Times, že výprodej ukázal, že důvěryhodnost centrální banky závisí na zvýšení sazeb. „Pan Trh tento týden promluvil,“ uvedl Musalem, který nyní nemá hlasovací právo ve Federálním výboru pro volný trh. Podle něj by bylo lepší zvýšit sazby už tento týden o čtvrt procentního bodu.
Všichni tři disidenti, kteří tento týden upřednostňovali zvýšení sazeb, poukazovali na různé nabídkové šoky podporující inflaci. Hammacková vidí tlak také na straně poptávky. Kashkari uvedl, že nástroje Fedu mohou úspěšně bojovat i s inflací vyvolanou „po sobě jdoucími nabídkovými šoky“, podobně jako na konci 70. a začátku 80. let.
Loganová tvrdí, že inflace „zřejmě směřuje někam do poloviny dvouprocentního pásma, nikoli až ke 2 %“, což je cíl Fedu, a to i po zohlednění nabídkových šoků a růstu produktivity. Podle ní trh práce, spotřeba a podmínky na finančních trzích ukazují, že měnová politika ekonomiku neomezuje a cenové tlaky se bez zásahu Fedu pravděpodobně plně nezmírní.
Inflační tlaky
Fedem preferovaný ukazatel inflace, index výdajů na osobní spotřebu, v červnu klesl o 0,1 %, ukázala čtvrteční data. Jiný inflační ukazatel vykázal podobný pokles, který podpořilo výrazné zlevnění benzinu. Ekonomové však nyní varují, že úleva může být krátkodobá, protože opětovná eskalace války s Íránem v červenci zvedla ceny ropy.
Hammacková uvedla, že měnovou politiku nepovažuje za „dostatečně restriktivní“, aby ochladila cenové tlaky, a není přesvědčena, že se inflace sama vrátí ke dvouprocentnímu cíli Fedu. „Nyní je čas, aby FOMC jednal, urychlil návrat inflace PCE k našemu dvouprocentnímu cíli a splnil závazek cenové stability vůči americké veřejnosti,“ uvedla.
Stejní tři prezidenti regionálních bank nesouhlasili také na dubnovém zasedání Fedu. Tehdy sice podpořili ponechání sazeb beze změny, ale odmítli formulaci v prohlášení, podle níž by dalším krokem pravděpodobně bylo snížení sazeb.
Kashkari už v rozhovoru na konci června označil široké inflační tlaky za důvod, proč Fed letos pravděpodobně bude muset sazby zvýšit. Na minulém zasedání se připojil k osmi kolegům, kteří pro letošek předpokládali alespoň jedno zvýšení.
V pátek uvedl, že malé úpravy by Fedu poskytly větší flexibilitu při reakci na změny v ekonomice. „Pokud inflace zůstane zvýšená, podle mého názoru by byla případná série malých kroků lepší než čekat a nakonec dojít k závěru, že jsou nutné ještě odvážnější kroky,“ řekl Kashkari. Pokud by inflace ustoupila, Fed by podle něj mohl další úpravy zpomalit nebo pozastavit.
Všichni tři také upozornili, že inflace zůstává nad cílem už déle než pět let. „Každý měsíc inflace nad cílem zvyšuje tlak na rozpočty amerických rodin a podniků,“ varovala Loganová.
Investoři většinou očekávali, že Fed na zasedání 28. a 29. července sazby nezmění. Dluhopisový trh však ve středu oslabil a výnos třicetiletých státních dluhopisů vystoupal nejvýše za 19 let poté, co předseda Fedu Kevin Warsh nevysvětlil důvody rozhodnutí a nenabídl vodítko, co by přimělo centrální bankéře sazby upravit.
Prezident richmondského Fedu Tom Barkin v pátek uvedl, že otázka, zda je základní sazba dostatečně vysoká ke snížení inflace, byla „těsným rozhodnutím“. Barkin, který bude o měnové politice hlasovat příští rok, řekl listu The Wall Street Journal, že existuje důvod zvrátit část loňského snižování sazeb, ale není si jistý, zda by se tento týden připojil k disidentům.
Páteční data ukázala, že růst nákladů práce v USA zůstal ve druhém čtvrtletí stabilní, což naznačuje, že trh práce k inflačním tlakům příliš nepřispívá. „Trh potřebuje nižší údaje o inflaci, ne mírně vyšší,“ uvedl Tony Farren, výkonný ředitel pro prodej a obchodování s úrokovými produkty ve společnosti Mischler Financial Group.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
