Praha 12. června (ČTK) – Plánované snížení úhrad zdravotnických prostředků pro vlhké hojení ran by podle České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed) mohlo negativně ovlivnit péči až o 218.000 pacientů starších 70 let. Organizace varuje, že právě senioři by se mohli dostat do situace, kdy budou muset za potřebné pomůcky doplácet z vlastních peněz. Všeobecná zdravotní pojišťovna ale zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo.
Návrh VZP počítá se snížením úhradových limitů u tří skupin prostředků určených pro vlhké hojení ran. Zabývat se jím bude 16. června Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků. Ta funguje jako poradní orgán ministerstva zdravotnictví.
Podle mluvčí VZP Viktorie Plívové by ani v případě schválení změn pacienti nepřišli o možnost získat část prostředků bez doplatku. Přibližně polovina produktů by podle ní měla zůstat plně hrazena a s návrhem souhlasila mimo jiné Česká společnost pro léčbu rány.
Změna v úhradách prostředků pro hojení ran nebude pro zdravotnictví výraznou úsporou
Statistiky ÚZIS ukazují, že v minulém roce bylo na prostředky pro vlhké hojení ran vydáno 322.000 poukazů. Přičemž 73 procent připadlo na lidi starší 70 let. CzechMed na základě údajů od VZP odhaduje, že změna by se mohla dotknout až 218.000 pacientů z této věkové skupiny.
Prezident asociace Miroslav Palát upozornil, že očekávaná úspora kolem 100 milionů korun ročně představuje jen nepatrnou část výdajů veřejného zdravotního pojištění. Podle něj tak návrh přináší velmi malý finanční efekt. Zároveň ale znamená výrazné riziko pro pacienty.
Asociace zároveň kritizuje, že návrh posuzuje pouze cenu zdravotnických prostředků a nebere v úvahu celkové náklady léčby. Za vhodnější považuje přístup Best Value Approach. Ten hodnotí nejen pořizovací cenu, ale také dlouhodobé ekonomické dopady a přínosy jednotlivých řešení.
Experti varují před ekonomickými dopady chronických ran
Palát v této souvislosti připomněl britskou studii z roku 2020. Ta uvádí 2,5krát až třikrát vyšší výdaje na péči o nezhojené rány než u ran, které se podaří úspěšně léčit. Odhad CzechMed proto počítá s tím, že navrhované změny by mohly paradoxně zvýšit náklady zdravotního systému až o 500 milionů korun ročně, zejména kvůli infekcím, opakovaným hospitalizacím a nutným chirurgickým zákrokům.
Dermatoveneroložka Júlia Černohorská upozornila, že dlouhodobě se nehojící rány mají zásadní dopad na kvalitu života pacientů. Často vedou ke ztrátě soběstačnosti, omezení pohybu i sociální izolaci způsobené bolestí nebo zápachem. Současně zdůraznila, že neexistuje univerzální materiál vhodný pro všechny nemocné, protože optimální léčba se liší podle konkrétního pacienta i fáze onemocnění.
Metoda vlhkého hojení udržuje ránu ve vlhkém prostředí, čímž chrání nově vznikající tkáň před poškozením při převazech i běžném pohybu. Využívá se mimo jiné při léčbě chronických ran, například bércových vředů nebo proleženin. V klinické praxi se za obtížně se hojící považují rány, které se nezahojí během čtyř až šesti týdnů nebo se jejich stav navzdory odpovídající léčbě nezlepšuje.
