Další růst cen nafty může podle Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia představovat vážný problém pro část českých přepravních firem. Za kritickou hranici považuje sdružení cenu 50 korun za litr. Stát by podle něj mohl situaci zmírnit například opětovným snížením spotřební daně, případně zavedením takzvané profesionální nafty, při níž by se dopravcům část daně vracela. Vláda ale nyní podobný krok nechystá.
Nafta se rychle blíží hranici 50 korun
Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dnech výrazně rostou. Podle údajů společnosti CCS stál v neděli litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 43,62 koruny. Za týden tak zdražil o 1,58 koruny.
Nafta během stejného období zdražila o 1,45 koruny a její průměrná cena dosáhla 47,21 koruny za litr. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je benzin dražší o 9,28 koruny a nafta dokonce o 14,16 koruny.
Analytici přitom očekávají, že zdražování pohonných hmot bude pokračovat.
Palivo tvoří třetinu nákladů dopravních firem
Podle mluvčího Česmadu Bohemia Martina Felixe představují pohonné hmoty přibližně třetinu celkových nákladů dopravců. Firmy proto při nízkých maržích nemohou dlouhodobý růst cen paliva absorbovat a musí jej postupně přenášet do cen přepravy.
Větší dopravci se podle Felixe po zkušenostech z období po pandemii covidu a letošního jara lépe naučili využívat palivové doložky. Ty umožňují automaticky upravovat cenu přepravy podle vývoje nákladů na pohonné hmoty.
Ne všichni dopravci však takové mechanismy mají. Týká se to zejména firem, které přepravu nakupují od jiných dopravců nebo jsou závislé na spedičních společnostech. Právě ty se podle Felixe do cen promítajících zdražení nafty dostávají nejpozději a současně jsou jeho dopady nejvíce ohroženy.
Prostor pro další úspory je podle Česmadu malý
Dopravci podle Felixe už nyní hledají úspory například optimalizací tras, omezením jízd nebo využíváním úspornějších vozidel. Výraznější prostor pro další snižování spotřeby proto podle něj příliš není.
Ani přesun většího objemu nákladní dopravy na železnici nepovažuje Česmad za krátkodobě realistické řešení. Důvodem jsou omezené kapacity železniční infrastruktury.
Alternativou nejsou ve větší míře ani elektrické kamiony. Hodí se jen pro určité typy přepravy, jejich pořizovací cena je vysoká a v Česku zatím není dostatečná nabíjecí infrastruktura. Zájem dopravců o elektrická vozidla nicméně podle Felixe kvůli drahým palivům roste a jejich prodeje by to mohlo podpořit. Nadále však podle něj zůstanou pouze okrajovou částí trhu, s využitím v řádu jednotek procent.
Vláda zatím ke snížení daně nepřistoupí
O vysokých cenách pohonných hmot vláda jednala v pondělí. Rozhodla se ale, že v současnosti nebude regulovat marže prodejců. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ministerstvo financí marže sleduje a jejich úroveň je nízká.
Za problém označil rostoucí marže rafinerií a nedostatečnou rafinérskou kapacitu. Řešení chce hledat na evropské úrovni.
Babiš zároveň v nedělním videu na Instagramu uvedl, že vláda nyní nebude navrhovat snížení spotřební daně na benzin ani naftu.
Česmad žádá státní podporu
Podle Felixe však dopravcům v případě dalšího zdražování prakticky nezbude jiná možnost než vyšší náklady zahrnout do cen svých služeb. Státní pomoc by podle něj mohla českým firmám zároveň pomoci udržet konkurenceschopnost vůči zahraničním dopravcům.
Za jednu z možností považuje Česmad opětovné snížení spotřební daně, které podle sdružení dopravcům pomohlo už na jaře. Druhou variantou je profesionální nafta, tedy systém vracení části spotřební daně profesionálním dopravcům. Felix upozornil, že k daňovým úlevám či jiným podpůrným opatřením nyní přistupují také některé další evropské země.
Dopravci podle něj vyšší náklady nemohou dlouhodobě nést sami. Promítnou se proto nakonec také do cen přepravy a následně do cen zboží. Pokud by tak neučinili, dostali by se podle Felixe rychle do ztráty a některé firmy by mohly svou činnost ukončit.
Stát už letos ceny pohonných hmot reguloval
Česko přitom letos kvůli vysokým cenám paliv už podobná opatření přijalo. Regulace platila od dubna do poloviny července.
Ministerstvo financí tehdy stanovilo maximální marži prodejců a zároveň každý den určovalo strop pro koncové ceny pohonných hmot. U nafty navíc dočasně snížilo spotřební daň.
Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že samotné snížení spotřební daně znamenalo pro státní rozpočet výpadek příjmů přibližně jednu miliardu korun měsíčně.
Zdroj: ČTK
