Brusel 3. června (ČTK) – Daňový a sociální systém v Česku odrazuje mladé matky od návratu do práce. Vyplývá to alespoň z doporučení EK k hospodářské, sociální a rozpočtové politice ČR. V něm upozorňuje, že míra zaměstnanosti žen loni dosáhla 77,5 procenta, zatímco u mužů se pohybovala okolo 70,5 procenta. Ve věkové skupině 25 až 34 let je však situace diametrálně odlišná, propast mezi pohlavími dosahuje až 32,8 procentního bodu. Komise proto Česku doporučuje odstranit bariéry komplikující návrat rodičů do zaměstnání a posílit služby denní péče.
Česko má výrazně vyšší gender pay gap než průměr EU
Podle Evropské komise přispívá k výrazným rozdílům v platech mužů a žen také dlouhá rodičovská dovolená. Tu v Česku využívají převážně matky. V roce 2024 dosahovala tato platová propast, tzv. gender pay gap, 18,5 procenta. Výrazně tak převyšovala unijní průměr, který činil 11,1 procenta.
Další překážku představuje daňový systém. V roce 2025 bylo zdanění druhého výdělečně činného člena domácnosti v ČR nad průměrem EU a nad daňovým zatížením svobodných osob. Daňová sleva na nepracujícího manžela či manželku pak spolu s nastavením rodinných dávek motivuje rodiče – zejména matky – k tomu, aby zůstávali doma. Komise proto doporučuje tyto slevy a dávky upravit tak, aby lidi od návratu do zaměstnání neodrazovaly.
Pokud jde o dostupnost péče o děti, v roce 2025 tyto služby využívaly rodiče 7,9 procenta dětí mladších tří let. To sice představuje zlepšení o 3,5 procentního bodu ve srovnání s rokem 2023, ale stále je to hluboko pod průměrem EU, který činí 40,5 procenta, stojí v dokumentu. Česká republika by proto tyto služby měla posílit. Stávající situace totiž výrazně zatěžuje takzvané neformální pečovatele, což jsou v drtivé většině ženy.
Polovina ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje pod svou kvalifikací
Zpráva také upozorňuje, že polovina pracujících ukrajinských uprchlíků pracuje na pozicích pod svou kvalifikací kvůli složitému uznávání diplomů u regulovaných profesí. Míra zaměstnanosti v této skupině v roce 2024 činila 66 procent. Klíčovým doporučením je tedy zjednodušení uznávání kvalifikace dosažené v zahraničí, aby tito lidé nemuseli pracovat na pozicích, které neodpovídají jejich vzdělání.
Výrazně nižší zaměstnanost než v celkové populaci je v Česku u Romů, v roce 2024 to bylo 55 procent. Česko by podle EK mělo zlepšit úroveň dovedností a vzdělávacích výsledků zvýšením docházky, snížením míry předčasného ukončování školní docházky a větší podporou znevýhodněných škol.
EK doporučuje další reformy penzijního systému v Česku
I přes nedávno zavedené reformy ohrožuje stárnutí společnosti dlouhodobou stabilitu veřejných rozpočtů. Očekává se, že po roce 2030 výrazně vzroste podíl seniorů vůči pracující populaci. Tento demografický vývoj, ruku v ruce s rostoucími náklady na obranu a klimatická opatření, si vynutí další úpravy důchodového systému a hospodárnější nakládání se státními penězi.
Evropská komise zároveň upozorňuje, že Česká republika zůstává vysoce závislá na fosilních palivech, a to hlavně v průmyslovém sektoru a dopravě. V roce 2025 vykazovalo Česko v rámci EU druhý nejnižší podíl zelené energie na celkové výrobě elektřiny. Za hlavní viníky označuje EK nedostatečnou kapacitu přenosové soustavy a pomalé tempo budování velkých solárních a větrných elektráren.
