V Berlíně se před zářijovými zemskými volbami znovu rozhořela debata o možném vyvlastnění bytů velkých realitních společností. Levice, která má podle některých průzkumů šanci volby vyhrát, považuje vyvlastnění za podmínku případné účasti v příští vládní koalici. Proti záměru se naopak stavějí ekonomové, podnikatelské svazy i spolková vláda.
Berlín, který je zároveň německou spolkovou zemí, čekají volby 20. září. Jedním z hlavních témat kampaně je právě dostupnost bydlení. Přibližně pětinu podpory mají podle průzkumů CDU současného primátora Kaie Wegnera, Zelení, AfD a Levice. Zatímco červencový průzkum agentury Infratest Dimap favorizoval Levici, podle průzkumu agentury Insa z konce července by zvítězila AfD.
O složení příští berlínské vlády není jasno
Analytici považují za jednu z pravděpodobných variant vznik koalice Levice, Zelených a sociální demokracie (SPD), která by nahradila současné spojení CDU a SPD. Zatím ale není jasné, která strana volby vyhraje ani kdo by následně mohl usednout do funkce primátora.
Představitelé Levice už dali najevo, že v případě účasti ve vládě chtějí přistoupit k vyvlastňování bytů velkých realitních koncernů. Tento požadavek prosazuje celostátní předsedkyně strany Ines Schwerdtnerová i berlínská lídryně Elif Eralpová a objevuje se také na volebních plakátech.
Obyvatelé Berlína už o vyvlastnění hlasovali
Velké realitní společnosti, například Vonovia nebo Deutsche Wohnen, vlastní v Německu stovky tisíc bytů. V Berlíně získali soukromí investoři v roce 2004 přibližně 65 000 městských bytů. Tehdejší berlínskou vládu tvořili sociální demokraté a postkomunistická PDS, z níž později vznikla Levice.
Strana se při prosazování vyvlastnění odvolává také na výsledky referenda z roku 2021. V něm se 59,1 procenta hlasujících vyslovilo pro vyvlastnění velkých pronajímatelů, přičemž volební účast dosáhla 73,5 procenta. Návrh se týkal společností s více než 3000 byty.
Přestože iniciativa Deutsche Wohnen & Co enteignen tehdy získala většinovou podporu, berlínská radnice od referenda žádné konkrétní kroky k vyvlastnění nepodnikla.
Ekonomové se obávají odlivu investorů
Proti vyvlastňování se staví němečtí ekonomové. Podle nich by podobný krok mohl odradit soukromé investory a problémy na berlínském trhu s bydlením ještě prohloubit.
Ekonomka a členka vládního poradního orgánu Veronika Grimmová upozornila, že už samotné úvahy o vyvlastňování mohou vést podniky, podnikatele a kvalifikované pracovníky k přesunu aktivit do zahraničí. Berlín podle ní nemá zapomínat na zkušenosti se socialismem.
K požadavku Levice se kriticky staví také sociální demokraté, kteří by přitom mohli být jejími budoucími koaličními partnery. Jejich berlínský lídr Steffen Krach místo vyvlastňování bytů navrhuje řešit otázku takzvaného Ruského domu, kulturního centra Ruské federace v centru Berlína.
Hospodářská komora varuje před odchodem investic
Do předvolební debaty se zapojila také berlínská hospodářská komora. Spustila kampaň proti vyvlastnění bytů vlastněných velkými realitními společnostmi, za kterou podle uvedených informací utratila 80 000 eur, tedy přibližně 1,9 milionu korun.
Šéf komory Jürgen Wittke uvedl, že podnikatelé by mohli začít považovat investice v Berlíně za příliš rizikové a přesunout své peníze jinam.
Spolková vláda chce vyvlastňování zakázat
Do berlínské debaty zasáhla už na začátku července také spolková vláda kancléře Friedricha Merze. Do připravovaného reformního balíku zařadila návrh na zákaz vyvlastňování nájemních bytů.
Současně chce kabinet vytvořit státní společnost zaměřenou na bytovou výstavbu. Ta má podle vlády pomoci zvýšit nabídku bydlení a přispět ke zlepšení situace na německém trhu s byty.
Zdroj: ČTK
