Za školní pomůcky a další výdaje spojené s návratem dětí do školy letos zaplatí více než loni podle průzkumu zhruba 57 procent rodičů. U domácností s nižšími příjmy tento podíl dosahuje 66 procent. Přesto se snižuje počet rodin, které kvůli školním výdajům plánují požádat o pomoc příbuzné nebo stát. Zatímco loni takovou možnost zvažovala pětina rodičů, letos jde o 15 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro poskytovatele půjček Provident Financial, kterého se zúčastnilo 1000 lidí.
Největší zátěž se liší podle příjmů domácnosti
Pro nízkopříjmové rodiny představují největší finanční zátěž samotné školní pomůcky a vybavení. Patří mezi ně například psací a výtvarné potřeby, přezůvky, aktovky, sešity nebo učebnice. Pro čtvrtinu těchto domácností jde dokonce o nejnákladnější položku spojenou se školou. Pětina rodičů s čistým měsíčním příjmem do 25 000 korun očekává, že se s nákupem školních potřeb vejde do 1000 korun. Další čtvrtina počítá s částkou do 2000 korun.
V celé populaci chce za školní pomůcky utratit nejvýše 1000 korun 15 procent rodičů. Dalších 28 procent plánuje výdaje mezi 1000 a 2000 korunami. „Tyto výdaje přitom rodiče nemohou vynechat, zatímco účast na lyžařském kurzu nebo počet kroužků mohou ovlivnit,“ uvedla datová analytička Provident Financial Hana Chmelíková.
Celkem 80 procent rodičů chce náklady na školní výbavu pokrýt z vlastních peněz, o dva procentní body více než před rokem. U domácností s čistým příjmem do 25 000 korun je to 54 procent. Pokud by se výdaje dál zvyšovaly, přibližně 29 procent nízkopříjmových rodin by muselo omezit jiné běžné nákupy, například potraviny, oblečení nebo volnočasové aktivity.
Rodiny se proto snaží náklady snižovat například nákupem ve slevách, využíváním bazarů nebo sháněním oblečení, přezůvek, aktovek a dalších potřeb od známých.
U běžných rodin jsou dražší výjezdy a kurzy
Zatímco u domácností s nižšími příjmy představují největší problém školní potřeby, pro běžné rodiny jsou finančně nejnáročnější školní výjezdy a lyžařské kurzy.
Rozdíly mezi příjmovými skupinami se projevují také ve způsobu financování. Nízkopříjmové domácnosti využívají pomoc rodiny zhruba dvakrát častěji než běžná populace.
Obědy zvládá většina rodičů zaplatit sama
Školní obědy dokáže bez větších problémů uhradit ze svého rozpočtu 84 procent rodičů, stejně jako loni. Pomoc od rodiny plánuje využít sedm procent dotázaných, zatímco před rokem to bylo téměř deset procent.
U nízkopříjmových domácností zvládá obědy bez větší finanční zátěže zaplatit 64 procent rodičů. Dalších 21 procent se spoléhá na podporu rodiny a deset procent na státní příspěvek. Podíl dětí, které kvůli nedostatku peněz nemohou chodit na školní obědy, se meziročně snížil z devíti na sedm procent. Projekt Obědy dětem využívají čtyři procenta rodin s nižšími příjmy.
Za pololetní stravování jednoho dítěte zaplatí nejvýše 2000 korun třetina všech rodičů, loni to bylo 30 procent. U nízkopříjmových domácností se do této částky snaží vejít až 47 procent rodičů.
Zdroj: ČTK
