Česko bude i v dalších letech dvakrát ročně posouvat hodiny. Návrh ministerstva práce počítá s pokračováním letního času až do roku 2031. Proti střídání se ale staví ministr pro prevenci a sport Boris Šťastný (Motoristé), který chce v Evropské unii prosadit trvalé používání zimního času.
Podle připravovaného nařízení, které ještě projedná vláda, by se pravidla v příštích pěti letech neměla měnit. Letní čas by začínal poslední březnovou neděli a končil poslední říjnovou neděli. Evropská unie přitom původně plánovala střídání časů ukončit už v roce 2019. Členské země se však nedokázaly shodnout, zda ponechat celoročně letní, nebo zimní čas.
Změna hodin má podle resortu jen omezené zdravotní dopady
Ministerstvo práce, které návrh připravilo, v podkladech uvádí, že vědecké poznatky zatím jednoznačně nepotvrdily negativní dopad střídání času na zdraví. Odborníci zaznamenali krátkodobé obtíže pouze u části sledovaných lidí. Výzkumy biologických hodin organismu ale podle resortu určité dopady změny času naznačují.
Letní čas má zároveň podle ministerstva své výhody. Díky pozdějšímu západu slunce mohou lidé déle využívat denní světlo k pobytu venku a sportu. Evropská studie, která se problematikou zabývá, by měla přinést výsledky do konce letošního roku.
Pokud vláda nařízení schválí, hodiny se příští rok posunou 28. března na letní čas a 31. října zpět na standardní čas. V roce 2028 připadnou změny na 26. března a 29. října, o rok později na 25. března a 28. října. V roce 2030 se bude čas měnit 31. března a 27. října a v roce 2031 pak 29. března a 26. října. Na jaře se ve dvě hodiny ráno posunou hodiny na třetí, na podzim se naopak ve tři hodiny vrátí zpět na druhou. Jarní noční směna tak budou o hodinu kratší, zatímco podzimní o hodinu delší.
Evropská debata o zrušení střídání času trvá už roky
Jednotná pravidla pro změnu času platí v EU především kvůli koordinaci dopravy a fungování jednotného trhu. Letní čas používají všechny evropské země s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a dvou norských ostrovů.
Debata o jeho zrušení zesílila v roce 2018, kdy Evropská komise uspořádala veřejnou konzultaci. Zapojilo se do ní 4,6 milionu lidí a 84 procent z nich se vyslovilo pro konec střídání času. Původně se počítalo s poslední změnou v březnu 2019. Následná jednání ale zablokoval spor o to, zda by státy měly celoročně používat letní, nebo zimní čas.
Původním argumentem pro zavedení letního času byla především úspora energie. Průzkum z roku 2007 nicméně ukázal, že většina oslovených členských států považovala jeho dopad na zemědělství, dopravu nebo cestovní ruch za minimální.
Odpůrci střídání času upozorňují zejména na narušování přirozeného rytmu organismu. Za přirozenější považují zimní čas, při kterém slunce vychází dříve. Zastánci letního času naopak argumentují změnou životního stylu. Lidé dnes podle nich nezačínají svůj den s rozedněním a delší světlo večer mohou využít k odpočinku, sportu nebo dalším aktivitám.
Šťastný chce v EU prosadit pouze zimní čas
Ministr Boris Šťastný požaduje, aby česká vláda v evropských jednáních prosazovala úplné zrušení střídání a ponechání zimního času po celý rok. Ve svých připomínkách argumentuje tím, že biologické hodiny člověka se přirozeně řídí slunečním světlem. Přechod na letní čas podle něj může u části lidí narušovat spánek, snižovat výkonnost a zvyšovat zdravotní rizika.
Názory Čechů na podobu času nejsou jednoznačné. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 by si 40 procent respondentů přálo celoročně letní čas, zatímco 31 procent by dalo přednost zimnímu. Ostatním bylo jedno, kterou variantu stát zvolí. Zrušení střídání času by ale podpořily zhruba dvě třetiny dotázaných.
Vláda má pravomoc stanovit termíny změn času na základě zákona z roku 1946. Pravidelné používání letního času se v tehdejším Československu trvale zavedlo v roce 1979.
Zdroj: ČTK
