Frankfurt 22. září (ČTK) – Míra inflace v eurozóně bude v nadcházejícím období vyšší a setrvalejší, než se původně předpokládalo. Hlavní ekonom a člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane v rozhovoru pro švýcarský deník Le Temps upozornil, že evropská ekonomika čelí druhé vlně růstu cen energií, která zasahuje nejen ropný trh, ale také zemní plyn.
Podle odhadů ECB by se inflace měla začít vracet k požadovanému dvouprocentnímu cíli až od poloviny roku 2027.
| Ukazatel / Parametr | Aktuální hodnota / Prognóza | Popis a očekávaný vývoj |
| Inflace v eurozóně (srpen) | 3,2 % | Zrychlení cenového růstu podpořené dražšími energiemi. |
| Prognóza inflace na letošní rok | 3,0 % | Průměrná očekávaná hodnota pro celý rok. |
| Výhled inflace pro rok 2027 | 2,5 % | Návrat k 2% cíli se posouvá až na druhou polovinu roku 2027. |
| Cílová inflace ECB | 2,0 % | Střednědobý měnověpolitický cíl centrální banky. |
Dopady druhořadých efektů a stav zásob
- Širší tlak na spotřebitelské ceny: Druhá vlna zdražování energie se podle Philipa Lanea promítne napříč ekonomikou. Očekává se zvýšený tlak na ceny potravin, elektřiny a spotřebního zboží obecně. Sektor služeb by si měl naopak udržet relativně stabilnější cenový vývoj.
- Tlumicí efekt ropných zásob: Ačkoliv ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích trhají rekordy, samotná cena ropy mohla vzhledem k rozsahu energetického šoku vzrůst ještě výrazněji. Západní státy využívají své strategické zásoby a snížily celkovou poptávku, což zatím brání ještě dramatičejšímu cenovému skoku.
- Měnověpolitická dilemata: Pokud bude podzimní energetický šok silnější a delší, než se očekává, může začít výrazněji brzdit hospodářský růst. ECB tak bude muset pečlivě vyvažovat mezi snahou o cenovou stabilitu a podporou ekonomické aktivity.
