Přemýšleli jste někdy o finančních důsledcích svých životních rozhodnutí? Třeba když přijmete jednu práci místo jiné, strávíte Vánoce se synovcem místo práce ve finanční firmě nebo když Bitcoin klesne na 400 dolarů a vy si ho nenakoupíte, ale napíšete sloupek, který se mu vysmívá.
Taková rozhodnutí nás vystavují tomu, čemu ekonomové říkají náklady obětované příležitosti. Vánoční večeře s Fredem drží duchy dál, ale bere vám možnost vydělat víc. Nekoupit Bitcoin v roce 2014 nestálo nic a zhruba dva roky vám to mohlo připadat chytré. Z dlouhodobého hlediska vás ale promarněná možnost nakoupit za nízkou cenu mohla stát několik milionů dolarů.
Spojené státy jsou na začátku obrovského příkladu nákladů obětované příležitosti kvůli neúnavnému útoku prezidenta Donalda Trumpa na čistou energii. Na rozdíl od nekoupeného Bitcoinu už američtí daňoví poplatníci za tuto politiku, která slouží hlavně fosilnímu průmyslu, zaplatili vysoké počáteční náklady. Skutečná ekonomická bolest však teprve začíná.
Trump prostřednictvím exekutivních příkazů, rušení regulací, zákona One Big Beautiful Bill Act a dalších kroků omezil nebo zrušil daňové úlevy pro projekty obnovitelné energie, rušil povolení a ukončoval vládní programy a pravidla podporující čistší energii. Miliardy dolarů vynaložil i na přesvědčování firem, aby nestavěly větrné elektrárny.
Tento postup už podle zprávy neziskové organizace BlueGreen Alliance, která zastupuje odbory a environmentalisty, vedl ke zrušení nebo odkladu 223 výrobních, energetických a průmyslových projektů v USA v hodnotě 82,8 miliardy dolarů. Mohlo by to znamenat ztrátu 111 765 pracovních míst, včetně téměř 57 000 míst ve stavebnictví a více než 47 000 v továrnách.
A to je jen to, co už je evidováno. Omezení daňových úlev přijatá zákonem ohrožují dalších 3 034 projektů s potenciálními kapitálovými výdaji 695 miliard dolarů a téměř 1,2 milionu pracovních míst. Kvůli rychle se blížícím termínům pro splnění podmínek mohou mnozí developeři dojít k závěru, že jim to za námahu nestojí.
Ztráta těchto investic a pracovních míst bude ekonomikou rezonovat roky. Lidé přijdou o zaměstnání, která mohla být lépe placená než jejich současná práce, někteří zůstanou nezaměstnaní a projekty nebudou podporovat další odvětví během výstavby ani provozu.
Stovky projektů, které už byly kvůli Trumpově energetické politice zrušeny, uzavřeny nebo zmenšeny, připraví USA podle studie poradenské společnosti BW Research zpracované pro neziskovou organizaci E2 každý rok o 55 miliard dolarů hospodářského růstu. To je navíc k 91 miliardám dolarů, které už byly promarněny kvůli zrušené výstavbě.
BW očekává, že ztráta těchto projektů připraví americkou ekonomiku v dlouhém období o 468 000 pracovních míst, včetně 125 000 míst ve stavebnictví. Je to jen o něco méně, než kolik pracovních míst americká ekonomika vytvořila za celé Trumpovo druhé funkční období. Američtí pracovníci přijdou o 31 miliard dolarů ročních mezd. Federální, státní a místní vlády ztratí 12 miliard dolarů ročních daňových příjmů a dalších 20 miliard dolarů na daních spojených s výstavbou.
Další způsob, jak tyto náklady obětované příležitosti měřit, je podívat se, co by ekonomice přinesl Inflation Reduction Act, kdyby ho Trump fakticky neukončil. Počáteční investice 740 miliard dolarů v daňových úlevách by podle studie výzkumné společnosti ICF objednané asociací American Clean Power Association vedla k soukromým výdajům 3,8 bilionu dolarů, úsporám domácností 846 miliard dolarů, vzniku 13,7 milionu pracovních míst a zvýšení amerického HDP o 1,9 bilionu dolarů. Studie MIT naopak předpovídala jen malé makroekonomické dopady, včetně mírného poklesu celkové inflace, ale zákon přesto označila za nákladově efektivní.
To jsou jen ekonomické dopady prvního a možná druhého řádu. Náklady vyššího řádu mohou být mnohem větší. Přínosy energetické účinnosti, které mají násobně vyšší finanční efekt než počáteční investice, se vůbec nemusí uskutečnit. Soubor snadno dosažitelných opatření by podle jednoho odhadu mohl ekonomice do roku 2050 ušetřit 5 bilionů dolarů. Trump a jeho spojenci v Kongresu se je snaží zablokovat.
Do atmosféry se dostanou emise skleníkových plynů, které by jinak nevznikly, a planeta se bude dál oteplovat. To zhorší už tak velký a rostoucí problém stále chaotičtějšího počasí, které podle Bloomberg Intelligence stálo americkou ekonomiku za poslední desetiletí 7,25 bilionu dolarů. Velká část těchto peněz šla na pojištění domácností, jehož cena podle srovnávacího webu Insurify od roku 2021 vzrostla o 46 %, tedy třikrát rychleji než inflace. Jen kvůli kouři z lesních požárů přišli američtí pracovníci podle odhadu BI od roku 2020 na mzdách o více než bilion dolarů.
Dobrou zprávou je, že revoluce v čisté energetice pokračuje navzdory Trumpovým útokům. Pomáhá jí, že obnovitelné zdroje jsou relativně levné a lze je rychle instalovat v době prudce rostoucích cen energie a poptávky. Solární energie nedávno poprvé v historii dodala v jednom měsíci více elektřiny v USA než uhlí. Solární zdroje a bateriová úložiště tvořily v prvním čtvrtletí letošního roku rekordních 91 % všech nových přírůstků kapacity v síti.
Lze si jen představit, o kolik zdravější a prosperující by tato země i svět byly bez Trumpova celovládního úsilí podporovat pomalu upadající fosilní průmysl. Promarněné příležitosti často přinášejí lítost a tato bolest bude hluboká a dlouhodobá.
Tento sloupek vyjadřuje osobní názory autora a nemusí odrážet stanovisko redakční rady, společnosti Bloomberg LP ani jejích vlastníků.
Mark Gongloff je redaktor a sloupkař Bloomberg Opinion zaměřený na změnu klimatu. Dříve pracoval pro Fortune.com, Huffington Post a Wall Street Journal.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
