Lucemburk/Brusel 26. června (zpravodajka ČTK) – Kvůli vyhrocené geopolitické situaci a nestabilitě po vypuknutí konfliktu v Hormuzském průlivu čelí Evropská unie hrozbě energetické krize. Řada členských států má vážné obavy, že striktní dodržování nové ekologické normy by mohlo zásadně omezit dodávky ropy a zemního plynu od zahraničních partnerů. Skupina dvanácti unijních zemí vedená Českou republikou proto požaduje po Evropské komisi, aby platnost klíčových bodů tohoto nařízení o snižování emisí metanu odložila minimálně o tři roky.
Chybějí přístroje i lidé. Podle Česka jsou nová pravidla v praxi nesplnitelná
Nová unijní pravidla mají podle původního plánu vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Od tohoto data by dovozci fosilních paliv museli každý rok předkládat úřadům detailní a nezávisle ověřená data o tom, kolik metanu se při produkci jimi dodávané energie uvolnilo. Podle české diplomacie je však takový požadavek v praxi nerealizovatelný. Problémem je fatální nedostatek certifikovaných měřičů a nezávislých ověřovatelů ve třetích zemích, ze kterých se paliva dovážejí.
Praha na toto riziko neupozorňuje poprvé. Čeští zástupci problematiku otevřeli už v průběhu dubna v oficiálním diskusním dokumentu (tzv. non-paperu). Český premiér Andrej Babiš v této věci poslal také osobní dopis přímo předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Aktuálně se česká iniciativa stala hlavním bodem programu dnešního zasedání ministrů energetiky EU v Lucemburku, kde Českou republiku zastupuje ministr průmyslu Karel Havlíček.
Český návrh získal v EU masivní podporu. Přidalo se 11 zemí
Český tlak na zmírnění ekologické normy vyvolal v Unii silnou odezvu. K tuzemské výzvě se oficiálně připojilo dalších jedenáct členských států. Pod požadavek na tříletý odklad se podepsaly Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko. Sama Evropská komise již dříve naznačila, že situaci vnímá a zvažuje určité ústupky pro ropný a plynárenský sektor.
