Česká republika loni podle dat Eurostatu vydala na výzkum a vývoj 43,3 miliardy korun. Meziročně to znamená přibližně desetiprocentní zvýšení, což bylo desáté nejrychlejší tempo v Evropské unii. V celkovém pořadí se Česko dostalo na 16. místo.
Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která o údajích informovala v tiskové zprávě, dopočítala, že česká vláda nyní směřuje do výzkumu a vývoje 0,51 procenta hrubého domácího produktu. Průměr Evropské unie je 0,69 procenta HDP. Na jednoho obyvatele připadá v Česku 160,8 eura, tedy zhruba 3900 korun, což odpovídá 56 procentům evropského průměru. Nejvýše se umístilo Lucembursko s částkou 917,2 eura, tedy 22.248 korun na obyvatele.
Růst podle asociace neznamená obrat dlouhodobého trendu
Podle AAVIT tak Česko vůči evropskému průměru ztrácí, a to hlavně v oblastech, které mají být důležité pro budoucí ekonomickou a technologickou konkurenceschopnost země.
„Desetiprocentní růst je pozitivní zpráva, ale nevypovídá o dlouhodobém trendu. Ve skutečnosti jde z velké části o návrat po slabším roce 2024. Podstatnější je, že podíl státních výdajů na výzkum a vývoj vůči výkonu ekonomiky už deset let klesá, tedy že ekonomika roste rychleji než ochota státu investovat do výzkumu a inovací,“ uvedl výkonný ředitel AAVIT Jaromír Hanzal.
Asociace zároveň uvedla, že Česká republika zvýšila veřejné investice do výzkumu a vývoje na jednoho obyvatele za posledních deset let o 66 procent. Sousední Polsko je ale navýšilo o 158 procent a Bulharsko o téměř 500 procent. Podle Hanzala je proto důležité sledovat, kolik do výzkumu a vývoje investují okolní státy, protože vyšší výdaje zvyšují jejich šanci stát se atraktivnějším prostředím pro technologické firmy nebo vývoj.
Česko zaostává i ve výzkumu obranných technologií
Údaje Eurostatu zároveň poukázaly na výrazný rozdíl ve financování výzkumu zaměřeného na obranné technologie. Zatímco evropské vlády do této oblasti v průměru vynakládají 5,75 procenta celkových výdajů na výzkum, v Česku podíl dosahuje pouze 0,8 procenta.
„V oblastech, jako jsou umělá inteligence nebo kyberbezpečnost, mají české firmy i výzkumné organizace velmi silné know-how. Evropa dnes tyto technologie stále více propojuje s bezpečností i průmyslovou politikou. V Česku ale zatím chybí odpovídající domácí poptávka a dlouhodobá strategie státu, která by tento potenciál dokázala využít,“ doplnil Hanzal.
AAVIT sdružuje technologické firmy, výzkumné organizace a odborníky z oblasti digitálních technologií, digitální transformace, umělé inteligence a aplikovaného výzkumu. Jejím cílem je propojovat výzkum s praxí, upozorňovat na význam digitální ekonomiky a podporovat konkurenceschopnost českého digitálního sektoru v evropském prostředí.
Zdroj: ČTK
