Plán na úplné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepovažují bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, někdejší ministr za hnutí ANO, za dobré řešení. V diskusním pořadu Poledne s Moravcem se shodli, že současný přibližně 70% podíl dává státu dostatečné možnosti k prosazování důležitých kroků ve společnosti. Zbývající akcie ČEZ jsou v rukou minoritních akcionářů.
Úplné zestátnění ČEZ patří mezi deklarované cíle současné vlády. Kabinet svůj záměr zdůvodňuje mimo jiné potřebou poskytnout energetické společnosti větší prostor pro investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) v uplynulých měsících uvedl, že vláda chce proces získání plné kontroly nad společností dokončit nejpozději do konce současného volebního období v roce 2029.
Stanjura upozorňuje na náklady i možné zadlužení ČEZ
Podle Stanjury zatím nezaznělo vysvětlení, jaké konkrétní úkoly by stát mohl splnit se stoprocentním vlastnictvím ČEZ, které není možné uskutečnit při současném zhruba 70procentním podílu. Stejně tak podle něj není jasné, co by úplné ovládnutí společnosti zlepšilo z pohledu jejího řízení, občanů, odběratelů nebo firem.
Bývalý ministr financí upozornil také na otázku financování celé operace. Náklady by podle něj mohly být hrazeny různými způsoby, například ze státního rozpočtu, prostřednictvím nového dluhu ČEZ nebo prodejem části majetku energetické společnosti.
Za další důležitou otázku Stanjura považuje případný dopad takového postupu na rating ČEZ a možnosti budoucího financování firmy.
Pilný nevidí důvod pro úplné ovládnutí společnosti
Podobný postoj zastává také Ivan Pilný. Ani podle něj není dostatečně vysvětleno, proč by měl stát přistoupit k úplnému ovládnutí ČEZ. Současná státní majorita je podle bývalého ministra financí natolik výrazná, že umožňuje státu ve společnosti prosadit prakticky všechny podstatné kroky.
Pilný zároveň očekává, že na případném zestátnění vydělají některé skupiny investorů. Zmínil například ty, kteří by na burze koupili část společnosti zaměřenou na distribuci energie. Přínos očekávají podle něj rovněž minoritní akcionáři mateřského ČEZ, kteří by při vytěsnění mohli získat výraznou prémii.
Odmítl také představu, že by úplné zestátnění energetické společnosti vedlo ke změně ceny elektřiny. Podle Pilného takový krok cenu elektřiny neovlivní.
ČEZ připravuje vyčlenění části firem do nové společnosti
Vedle debat o vlastnické struktuře pokračuje také reorganizace samotné energetické skupiny. Vedení ČEZ v dubnu navrhlo vytvoření nové dceřiné společnosti, do které chce ze současné struktury přesunout několik firem a aktivit.
Vyčlenění se má týkat například společností ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firem působících v tradingu nebo telekomunikační společnosti Telco Pro Services.
ČEZ si má v nové dceřiné společnosti ponechat nejméně 51procentní podíl. Zbývající část chce později nabídnout investorům. Návrh na vytvoření nové struktury schválila v červnu valná hromada společnosti.
Přesun do ČEZ Energy má pokračovat do roku 2027
Proces vyčleňování části skupiny podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka pokračuje v souladu se stanoveným harmonogramem. Dokončení je nadále plánováno na konec prvního čtvrtletí roku 2027. Některé společnosti by přitom měly být do ČEZ Energy převedeny ještě do konce letošního roku.
O konkrétním způsobu, jakým bude následně prodán menšinový podíl v nové společnosti, zatím vedení energetické skupiny nerozhodlo.
Ve hře podle Nováka zůstávají dvě hlavní možnosti. První představuje primární nabídka akcií, při níž by byl podíl nabídnut prostřednictvím burzy. Druhou variantou je přímý prodej velkým fondům.
Menšinový podíl by mohl mít hodnotu 150 miliard korun
Hodnota podílu, který chce ČEZ nabídnout investorům, by podle některých analytiků mohla dosáhnout přibližně 150 miliard korun, případně i vyšší částky.
Získané prostředky by následně mohly energetické společnosti usnadnit pozdější výkup současných minoritních akcionářů celé mateřské společnosti ČEZ.
Zdroj: ČTK
