Na začátku války s Íránem se čtyřicet let starý ropovod vedoucí napříč Saúdskou Arábií stal záchranným lanem pro světovou ekonomiku. Ropovod East-West umožnil království obejít Hormuzský průliv a udržet část dodávek ropy. Nyní, když se jemenští Húsíové snaží uzavřít klíčové úzké hrdlo této náhradní trasy, mohou Saúdové potřebovat obchvat svého obchvatu.
Vytvořit novou trasu, která se vyhne průlivu Báb al-Mandab na jižním konci Rudého moře, by byl mimořádně náročný úkol. Vyžadovalo by to jeden či dva další ropovody, velké množství tankerů a značnou dávku zákulisní diplomacie na Blízkém východě, aby systém fungoval navzdory hrozbě raket a dronů. Nebylo by to snadné ani levné.
Je to však možné. Saúdská Arábie nyní vyváží většinu ropy přes Rudé moře pomocí ropovodu East-West, nikoli přes Perský záliv, a má tak přirozenou možnost, jak se průlivu vyhnout: místo na jih může barely posílat na sever. Není to ale tak jednoduché, jak to zní, a řešení je naléhavé. Húsíové tento týden svou hrozbu naplnili a v jižní části Rudého moře zaútočili na dva tankery plující pod saúdskou vlajkou.
Cesta na sever znamená proplout Suezským průplavem do Středozemního moře. Lodě mířící do Asie by se tím ocitly na špatné straně mapy a navíc narážejí na omezenou hloubku průplavu. Ten je vhodný pouze pro středně velké ropné tankery. Největší plavidla typu VLCC, která unesou dva miliony barelů a přepravují většinu saúdské ropy, jím nemohou proplout plně naložená. Jediným řešením je část nákladu odčerpat a snížit jejich ponor.
Do hry tak vstupuje padesát let starý ropovod Suez–Mediterranean neboli Sumed. Dvojice potrubí dlouhá 320 kilometrů spojuje egyptské Ajn Suchna na severním konci Rudého moře se Sídí Kirírem, přístavem poblíž Alexandrie na pobřeží Středozemního moře.
Další možnost nabízí soustava ropovodů vlastněná Izraelem, která rovněž propojuje Rudé a Středozemní moře. Ropovod Ejlat–Aškelon vznikl už v 60. letech jako společný projekt Izraele a Íránu, země, která se později stala jeho úhlavním nepřítelem. Během první ropné krize v letech 1973 až 1974 na něm vydělal komoditní obchodník Marc Rich. Po íránské revoluci v roce 1979 Izraelci Íránce z projektu vytlačili.
Mohli by Saúdové použít trasu Ejlat–Aškelon k obejití hrozby Húsíů? V minulosti by to bylo nemyslitelné, protože Rijád židovský stát neuznává. Zoufalá doba však může vyžadovat zoufalá opatření. Takovou možnost nelze vyloučit, i když by ji Saúdové ani Izraelci patrně nikdy veřejně nepřiznali. Provoz ropovodu Ejlat–Aškelon je dodnes přísně tajný.
{{image:body-2.jpg}}
Kombinace ropovodů a tankerů by mohla fungovat, celý manévr by však byl nákladný a logisticky složitý. Výsledkem by byly výrazně vyšší přepravní náklady. Tankery mířící do Asie by vyplouvaly z východního Středomoří místo z oblasti poblíž Indického oceánu, což by cestu ze Saúdské Arábie do Japonska prodloužilo o 25 dní. Stejně dlouho navíc by trvala i zpáteční plavba a vázala by velké množství tankerů.
Zda Saúdská Arábie bude muset tento obchvat využít naplno, nebo jen přesunout několik nákladů, závisí na dalším postupu Húsíů. Čínské tankery, které přepravují velkou část saúdského vývozu přes průliv, se zatím zdají být v bezpečí. Několik dalších lodí proplulo s vypnutými lokalizačními majáky, jiné se ale otočily a zamířily na sever Rudého moře.
Geografie případnou blokádu usnadňuje. Průliv Báb al-Mandab mezi válkou zmítaným Jemenem a africkými státy Džibutsko a Eritrea je široký zhruba 14 námořních mil, méně než 21 námořních mil v Hormuzském průlivu. Jeho název se přibližně překládá jako „Brána slz“ a odkazuje na obtížné podmínky pro plavbu.
Húsíové, které Írán dlouhodobě vybavuje a cvičí, průliv uzavřeli už v minulosti a mezi lety 2023 a 2025 potopili několik obchodních lodí. Tehdy to ropu nezasáhlo, protože Hormuzský průliv zůstával otevřený. Poslední rok umožňovalo tankerům a dalším obchodním lodím proplouvat křehké příměří. Začátkem tohoto týdne ale Húsíové oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie, včetně zahraničních lodí mířících do saúdských ropných přístavů v Rudém moři. Oznámení přišlo několik dní poté, co Saúdská Arábie bombardovala letiště v jemenském hlavním městě Saná.
Od chvíle, kdy Húsíové ve středu večer svou hrozbu uskutečnili, se cena ropy vrátila na 100 dolarů za barel. Nejvíce zasaženy mohou být Indie, Jižní Korea, Čína a Japonsko, které odebírají významné objemy saúdské ropy naložené v Janbú.
{{image:body-3.jpg}}
Saúdská Arábie více než 100 dní úspěšně obcházela Hormuzský průliv prostřednictvím ropovodu East-West. Nyní je ohrožena i tato náhradní trasa a království potřebuje další cestu. Ta existuje, ale je výrazně méně přímočará než původní obchvat. Čím více dočasných řešení přibude, tím větší budou rizika a náklady. Plné otevření Hormuzského průlivu nic nenahradí.
Další ropovod vlastněný Spojenými arabskými emiráty nabízí samostatnou možnost, jak Hormuzský průliv obejít. Emiráty navíc během konfliktu posílaly tankery průlivem s vypnutými lokalizačními majáky, aby se vyhnuly odhalení.
K nižším cenám ropy, než mnozí očekávali, přispěly i další faktory: uvolnění strategických ropných rezerv Spojenými státy a jejich spojenci v Evropě a Asii, snížení čínského dovozu o 50 %, které uvolnilo ropu pro jiné země, a schopnost Spojených arabských emirátů vyvážet ropu přes Hormuzský průliv navzdory íránským útokům.
Tento komentář vyjadřuje osobní názory autora a nemusí odrážet stanovisko redakční rady ani společnosti Bloomberg LP a jejích vlastníků.
Javier Blas je komentátorem Bloomberg Opinion zaměřeným na energetiku a komodity. Je spoluautorem knihy „The World for Sale: Money, Power and the Traders Who Barter the Earth’s Resources“.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
