Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucím tlakům kvůli válce, kterou rozpoutal na Ukrajině. Mnohé z nich se nyní ukazují jako obtížněji zvládnutelné než v prvních letech plnohodnotné invaze.
Konflikt už není omezen na frontovou linii. Rozšiřující se ukrajinská kampaň dronových a raketových útoků zasahuje hluboko do Ruska, narušuje rafinaci ropy, dodávky paliv i civilní život daleko od bojiště. Ruská válečná ekonomika ztrácí tempo, protože obrovské vojenské výdaje, nedostatek pracovníků, inflace a vysoké úrokové sazby tlumí růst a stále více zatěžují rozpočet.
Diplomatické úsilí Kremlu zatím rovněž nepřineslo výhodnou dohodu, v niž doufal při jednáních zprostředkovaných Spojenými státy. Putin tak nemá jasnou cestu k dosažení svých cílů ani na bojišti, ani u jednacího stolu.
Schopnost Ukrajiny pokračovat v boji a zvyšovat náklady Ruska mezitím posiluje argument prezidenta Volodymyra Zelenského pro pokračující vojenskou a finanční podporu evropských spojenců. Pomohla také posílit pozici Kyjeva při žádosti o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa na červencovém summitu NATO.
Nic z toho sice nepředstavuje bezprostřední hrozbu pro Putinovu vládu, vojenské a ekonomické tlaky spolu s rostoucí únavou veřejnosti však postupně narušují obraz kontroly a stability, který Kreml během války vytvářel.
Ukrajina zasahuje stále hlouběji do Ruska
Ukrajina letos výrazně zvýšila dosah i intenzitu dronových a raketových útoků uvnitř Ruska, včetně útoků proti Moskvě. Válka se tak posouvá hlouběji do největší země světa podle rozlohy.
Více než polovina ruských regionů, v nichž žije přes 70 procent obyvatel země, vydala v roce 2026 nejméně jednou letecký poplach, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg založené na prohlášeních regionálních vlád. V červenci poškodily drony ropnou rafinerii v Omsku na západní Sibiři, více než 2 500 kilometrů od Ukrajiny.
Změna odráží rostoucí ukrajinské schopnosti úderů na dlouhou vzdálenost a také množství dronů, které je země nyní schopna vysílat s cílem zahltit sofistikované ruské systémy protivzdušné obrany. Ukrajina také začala nasazovat domácí raketu Flamingo, která má podle jejích tvrzení dosah až 3 000 kilometrů. Její střela s plochou dráhou letu Neptune, původně vyvinutá jako protilodní zbraň, má být schopna zasáhnout pozemní cíle až na vzdálenost 1 000 kilometrů.
Ruští vojenští velitelé připustili, že obrana proti ukrajinským útokům je stále obtížnější. Putin vyzval k rozšíření toho, co označuje za bezpečnostní nárazníkové pásmo v ukrajinské Sumské a Charkovské oblasti, aby se hrozby posunuly dále od ruské hranice.
Rusko čelí zhoršujícímu se nedostatku paliv
Ukrajina zvýšila útoky na ruský palivový průmysl na bezprecedentní úroveň. Opakovaně zasahuje vybrané provozy tak, aby způsobila co největší škody a zabránila rychlým opravám.
Množství ropy zpracované v ruských rafineriích kleslo v červnu na 3,8 milionu barelů denně z 5,4 milionu ve stejném měsíci roku 2025, odhadla ve své měsíční zprávě Mezinárodní energetická agentura se sídlem v Paříži. Nedostatek paliv nyní postihuje celou zemi. Přídělový systém a výpadky dodávek ve většině ruských regionů vedou k prudkému růstu cen benzinu a nutí řidiče čekat celé hodiny u čerpacích stanic. Roste také černý trh s palivy.
Vyšší ceny paliv, které v minulosti vyvolaly v Rusku protesty, se před zářijovými parlamentními volbami staly pro Kreml citlivým tématem. Úřady kvůli zajištění domácích dodávek a omezení cen u čerpacích stanic zakázaly většinu vývozu benzinu, leteckého paliva a nafty a schválily opatření na podporu dovozu.
K 6. červenci se průměrná cena benzinu od začátku roku zvýšila o 14 procent na 74,01 rublu, tedy 0,97 dolaru, za litr. Překonala tak inflaci ve výši 4,49 procenta, ukazují nejnovější údaje Federální statistické služby.
Vláda také během posledních tří měsíců vyplatila rafineriím přibližně 8,2 miliardy dolarů na dotacích, aby při vysokých světových cenách vyvolaných válkou v Íránu přesměrovaly palivo na domácí trh. To dále zvyšuje tlak na státní finance a omezuje finanční zisky Ruska z cenového růstu.
Putinova válečná ekonomika je pod rostoucím tlakem
Ruská ekonomika letos zpomalila téměř k úplnému zastavení, což Putina přimělo požadovat od představitelů vysvětlení a kroky k obrácení trendu. Vojenská výroba sice dál roste, většina civilních odvětví však omezuje produkci i investice. Ty se v prvním čtvrtletí propadly dvouciferným tempem, protože podniky se potýkají s vysokými úrokovými sazbami.
Dokud bude Putin pokračovat ve válce, není patrná větší úleva. Obrovské vládní výdaje na armádu nutí ruskou centrální banku vyvažovat jejich inflační dopad vysokými úrokovými sazbami. Centrální banka naznačila, že je blízko přerušení rok trvajícího cyklu uvolňování měnové politiky poté, co ministerstvo financí uvedlo, že výdaje i rozpočtový schodek znovu překonají očekávání.
Navzdory utlumenému stavu ekonomiky mzdy, a s nimi i spotřebitelská poptávka, nadále rostou. Přesun zdrojů do obranného sektoru totiž udržuje nedostatek pracovníků, takže zůstává jen malý prostor pro uvolnění finanční politiky. Ukrajinské útoky na průmyslová zařízení uvnitř Ruska navíc pravděpodobně sníží výrobu a současně zvýší inflační tlaky.
Ruská diplomacie nepřináší výsledky
Poté, co Trump v srpnu 2025 hostil Putina na summitu v Anchorage na Aljašce, Kreml doufal, že americký prezident přiměje Zelenského přijmout v mírové dohodě rozsáhlé ústupky Rusku. To se nestalo a dokonce i Putinovi hlavní poradci pro zahraniční politiku začali připouštět, že dohoda založená na tom, co označovali za „ducha Anchorage“, je nepravděpodobná.
Jednání vedená Spojenými státy s Ruskem a Ukrajinou jsou od února na mrtvém bodě poté, co Trump přesunul pozornost na Blízký východ a válku s Íránem. Rusko tvrdí, že jeho síly nadále postupují na východě Ukrajiny, Kyjev však toto tvrzení zpochybňuje.
S pokračující válkou rostou ekonomické, vojenské i politické náklady a Putin se ocitá ve stále zranitelnější pozici. Pro Kreml však může současná patová situace zatím stále působit zvládnutelně.
Putinova popularita klesá
Putinova míra důvěry mezi Rusy klesla během dvou týdnů do 10. července o 4,4 procentního bodu na 72,3 procenta, vyplývá z průzkumu VTsIOM. V dubnu se jeho hodnocení propadlo na 71 procent, nejníže za dobu války, než znovu vzrostlo poté, co VTsIOM změnil metodiku.
Prezidentovo hodnocení souhlasu kleslo v červnovém průzkumu nezávislého moskevského centra Levada o pět procentních bodů na 74 procent. Podíl Rusů, kteří se domnívali, že se země ubírá správným směrem, se propadl na 52 procent z 61 procent. Oba ukazatele byly rovněž nejnižší od začátku války.
Změna odráží rostoucí frustraci Rusů z dopadu ukrajinských dronových a raketových útoků na každodenní život i z narušení způsobeného omezením mobilního internetu a častými odstávkami z bezpečnostních důvodů.
Spolehlivé údaje o celkových ruských ztrátách ve válce nejsou k dispozici. Západní analytická centra odhadují, že počet mrtvých a zraněných mohl překročit 1,2 milionu. Mediazona a ruská služba BBC ověřily z otevřených zdrojů totožnost více než 230 000 padlých ruských vojáků, přičemž zdůrazňují, že jde o minimální počet.
Putinova domácí popularita se sice podle světových měřítek stále jeví jako silná a Kreml si nad zářijovými volbami udržuje pevnou kontrolu, pokles hodnocení však oslabuje tvrzení Kremlu, že Rusové zůstávají jednotní v podpoře války na Ukrajině.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
