České obce dlouhodobě hospodaří s přebytkem, značnou část těchto peněz ale podle analýzy portálu Obce v datech následně nevyužívají. Za období 2013 až 2024 vytvořily kumulovaný přebytek 384,1 miliardy korun, z něhož 358,2 miliardy skončily na jejich účtech. To odpovídá 93 procentům celkového přebytku. V pololetí letošního roku měly obce podle analýzy na bankovních účtech 424,4 miliardy korun.
Úspory obcí podle analytiků nerostou jen kvůli investicím
Autoři analýzy upozorňují, že pokud by obce peníze odkládaly především na konkrétní budoucí projekty, měly by se jejich rezervy v některých obdobích snižovat. Místo toho podle nich zůstatky na účtech rostou nepřetržitě už 12 let a vývoj se výrazně nemění ani v závislosti na hospodářském cyklu, inflaci nebo dotačních obdobích.
„Kdyby obce skutečně spořily na konkrétní projekty, musely by se rezervy v některých letech zmenšovat, protože by se stavělo. Místo toho rostou 12 let v kuse, a to bez ohledu na hospodářský cyklus, inflaci i dotační období. Jednotlivé obce mohou mít pro svou rezervu dobrý důvod, 400 miliard jako celek ho nemá,“ uvedl ředitel projektu Obce v datech Jan Havránek.
Analýza proto dochází k závěru, že devět z deseti korun, které obce v uvedeném období ušetřily, se podle dostupných údajů neproměnilo v investici.
Obce loni hospodařily s přebytkem 14,9 miliardy
Přebytkové hospodaření není u českých samospráv krátkodobým jevem. Podle údajů ministerstva financí skončilo hospodaření obcí za loňský rok přebytkem 14,9 miliardy korun.
Ministerstvo financí ale zároveň upozorňuje, že dlouhodobé a výrazné přebytky nelze automaticky považovat za pozitivní. Mohou totiž znamenat, že samosprávy nevyužívají svůj investiční potenciál. Na podobný problém v minulosti upozorňovala také Národní rozpočtová rada.
Obce naopak argumentují tím, že vytváření rezerv je záměrné a peníze si odkládají právě na financování budoucích investic.
Podle odborníků vzniká část přebytku už při tvorbě rozpočtu
Ekonom společnosti AQE advisors Jan Eberhard upozorňuje také na způsob, jakým města a obce své rozpočty sestavují. Příjmy podle něj často odhadují obezřetně, zatímco u výdajů počítají s vyšší částkou.
„Rozpočet měst se typicky sestavuje s nadhodnocenými výdaji a opatrně odhadnutými příjmy, takže přebytek je zabudovaný už v jeho konstrukci. A protože se plnění během roku skoro nikde důsledně nevyhodnocuje, přebytek se v prosinci jen přelije na účet,“ uvedl Eberhard.
Podle analýzy tak nejde pouze o prostředky, které by obce cíleně shromažďovaly na předem připravené investiční projekty.
Zůstatky jsou vyšší než samotné kumulované přebytky
Údaje ministerstva financí ukazují, že na bankovních účtech obcí bylo na konci letošního prvního pololetí 424,4 miliardy korun podle analýzy Obcí v datech. Ministerstvo financí přitom v srpnu uvedlo vyšší částku 475,2 miliardy korun. Do jeho údaje jsou totiž zahrnuty také peníze příspěvkových organizací zřizovaných obcemi.
Současně měly obce dluhy ve výši 73,1 miliardy korun.
Ministerstvo zvažovalo změnu rozpočtového určení daní
Hromadění peněz na účtech samospráv v době, kdy stát hospodaří se schodkem, v minulosti přimělo ministerstvo financí opakovaně upozorňovat na možnost změny rozpočtového určení daní.
Právě podle tohoto systému se mezi stát, obce a kraje rozdělují výnosy vybraných daní. Ministerstvo v minulosti uvedlo, že s ohledem na rostoucí přebytky samospráv by bylo vhodné pravidla jejich rozdělování upravit.
Zdroj: ČTK
