Praha 8. června (ČTK) – Český stát loni investoval přibližně 400 miliard korun, podle Nejvyššího kontrolního úřadu však dlouhodobě nedokáže zajistit, aby veřejné investice přinášely odpovídající výsledky. Kontroloři upozorňují na nejednotné řízení, slabou koordinaci a nedostatečné vyhodnocování přínosů jednotlivých projektů. Tyto problémy podle nich vedou ke zvyšování nákladů, prodlužování přípravy staveb a neefektivnímu využívání veřejných prostředků.
NKÚ své závěry opřel o třináct kontrol zaměřených na dopravní infrastrukturu, které dokončil v letech 2020 až 2025. Podle úřadu se některé strategické stavby připravovaly tak dlouho, že ani po desítkách let nebyly dokončeny nebo napojeny na významné evropské dopravní trasy.
Kontrola NKÚ zjistila výrazný růst nákladů
Kontroloři současně poukázali na výrazný růst nákladů při výstavbě dálnic. Zatímco kilometr dálnice otevřené v roce 2020 vyšel v průměru na necelých 275 milionů korun, u staveb zprovozněných v roce 2024 činil průměrný náklad 505 milionů korun. Podle NKÚ nelze takto výrazný nárůst vysvětlit pouze inflací nebo technickou náročností jednotlivých projektů. Svou roli podle úřadu hraje také omezená konkurence na trhu.
Vývoj je podle kontrolorů patrný i při mezinárodním srovnání. Česko a Polsko měly na počátku tisíciletí podobně rozsáhlou dálniční síť. Zatímco Polsko během následujících dvaceti let rozšířilo síť dálnic a rychlostních komunikací o více než 4500 kilometrů, v České republice přibylo za stejnou dobu 868 kilometrů. Tempo výstavby bylo podle NKÚ v Polsku zhruba pětinásobné.
Příprava části dálnice D1 trvala dle závěrů NKÚ 21 let
Úřad zároveň připomněl, že v posledních letech se výstavba dálnic v Česku zrychlila. V období let 2020 až 2024 bylo uvedeno do provozu 41 dálničních úseků o délce přes 300 kilometrů. Podle kontrolorů jde o výrazný posun oproti některým předchozím letům, kdy se nové úseky otevíraly jen minimálně.
Souhrnná zpráva odkazuje také na starší kontroly. V jedné z nich NKÚ dospěl k závěru, že příprava části dálnice D4 trvala 21 let. Kontroloři tehdy zpochybnili, zda je využití modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) pro stát skutečně tak výhodné, jak se původně očekávalo. Ministerstvo dopravy s tímto hodnocením nesouhlasilo a výhodnost zvoleného modelu hájilo.
Veřejné investice státu nejsou efektivní ani u silnic I. třídy
Další kontrola se týkala stavu silnic první třídy. Přestože stát mezi lety 2018 a 2023 vynaložil na jejich opravy a údržbu 62,5 miliardy korun, podle NKÚ byla téměř třetina těchto komunikací stále v nevyhovujícím nebo havarijním stavu. Kontroloři část problému spojili také s nefunkčním systémem vážení nákladních vozidel. Ředitelství silnic a dálnic tehdy závěry o stavu silniční sítě odmítlo.
Podle NKÚ by stát měl při rozhodování o investicích důsledněji posuzovat jejich skutečný přínos pro ekonomiku a kvalitu života obyvatel. Úřad doporučuje stanovovat jasné a měřitelné cíle, omezovat plošné dotace a více využívat nástroje, které příjemce veřejných peněz vedou k odpovědnějšímu hospodaření.
