Letošní jarní mrazy zničily v Česku značnou část úrody ovoce. Ovocnáři odhadují ztrátu na tržbách na více než 1,3 miliardy korun. Téměř polovina z celkových 10.305 hektarů profesionálních sadů je poškozená z více než 80 procent. Největší škody jsou u jablek, řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců z roku 2025. Rozsah škod pak stanovili podle dat komisí ministerstva zemědělství, které postižené podniky v minulých měsících navštívily.
Letošní sklizeň má patřit k nejnižším za desítky let
Ovocnáři letos očekávají sklizeň kolem 64.000 tun ovoce oproti běžným zhruba 140.000 tunám. Z dlouhodobého pohledu by tak mělo jít o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství. Nejnižší sklizeň za posledních sto let zaznamenali pěstitelé v roce 2024, kdy kvůli jarním mrazům sklidili 48.058 tun ovoce. Loni sklizeň dosáhla 146.243 tun.
Ludvík se obává, že aktuální ztráty povedou k dalšímu úbytku ovocných sadů. Za posledních deset let v Česku zmizelo přes 7000 hektarů, tedy více než 40 procent ploch. Největší úbytek nastal během energetické krize v letech 2022 a 2023, kdy navíc pod tlakem levnější produkce z Polska klesly farmářské ceny jablek.
Poškození přesahující 80 procent je evidováno na 4712 hektarech. Dalších 2112 hektarů má škody mezi 50 a 80 procenty a 935 hektarů mezi 30 a 50 procenty. Zhruba 2600 hektarů má poškození do 30 procent. Škody nahlásilo přibližně 470 podniků z celkových asi 700. „Ze škodních protokolů vyplynulo, že největší škoda je u jablek, kde ztráta na tržbách činí asi jednu miliardu korun,“ uvedl Ludvík.
Ovocnáři čekají na evropskou pomoc, jistá ale není
Pěstitelé doufají, že část ztrát pokryje podpora z Evropské unie, která by jim umožnila pokračovat v hospodaření a založit novou úrodu. Po mrazech v roce 2024, kdy ztráty dosáhly přibližně 1,45 miliardy korun, získali ovocnáři od EU a státu kompenzace přes 400 milionů korun.
Česko už podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství požádalo o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy. Stejně postupovaly například Polsko a Maďarsko. Evropská komise by se kompenzacemi měla zabývat na podzim. Peníze za letošní škody by tak ovocnáři po další administraci mohli dostat začátkem jara 2027.
„Evropská pomoc tak nyní stále není jistá a tak vedeme s ministerstvem zemědělství diskusi o případné pomoci i z národních zdrojů, buď jako samostatnou podporu nebo jako zdroj ke spolufinancování možné evropské pomoci,“ uvedl Ludvík.
V sadech nyní vrcholí sklizeň jablek, zatímco sklizeň švestek a hrušek končí. Veškeré ovoce by mělo být sklizeno do konce října. Definitivní bilance letošní sezony bude k dispozici na začátku ledna 2027.
Zdroj: ČTK
