Praha 20. července (ČTK) – Státní miliardy investované do energetických úspor v průmyslu a státních budovách nepřinesly očekávaný efekt. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil celkem 26,4 miliardy korun, které Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vynaložilo v letech 2018 až 2025. Podle kontrolorů měla tato masivní finanční podpora na celkovou spotřebu energie v průmyslu a službách pouze zanedbatelný vliv a stanovené cíle se nepodařilo splnit. Vyjádření MPO se ČTK pokouší získat.
Zveřejnění kontrolního závěru se zpozdilo kvůli závažným zjištěním. U čtyř ze 16 prověřovaných příjemců dotací odhalil NKÚ porušení předpisů za 2,7 milionu korun a podal trestní oznámení. Orgány činné v trestním řízení povolily publikaci výsledků až letos v dubnu. Mezi dotační podvody patřily například zateplovací projekty budov nebo případ, kdy příjemce vyúčtoval dotace na dvě fotovoltaické elektrárny, ale reálně postavil pouze jednu.
Úspora pouhé jedno procento a nulový výkon z OZE
Zpráva NKÚ detailně popisuje selhání tří klíčových dotačních programů:
- Program Úspory energie (13,9 miliardy Kč): Měl radikálně snížit energetickou náročnost podnikatelského sektoru. Do 20. května 2025 však tyto miliardy přinesly úsporu pouhého 1 % konečné čisté spotřeby energie v průmyslu a službách. O program byl navíc minimální zájem.
- Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (5,1 miliardy Kč): Cílem bylo navýšit instalovaný výkon z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Do konce kontroly v květnu 2025 však podpořené projekty nepřinesly vůbec žádnou novou kapacitu výroby zelené energie.
Státní úřady o dotace nestojí kvůli byrokracii a inflaci
Zcela propadly také dotace z Národního plánu obnovy (2,9 miliardy Kč), které měly snížit energetickou náročnost budov v majetku státu. Po třech letech fungování programu se z obří balíků peněz podařilo vyčerpat pouhých 268 milionů korun.
Hlavní příčiny nezájmu státních úřadů o tyto peníze spočívají v těchto aspektech:
- Špatně nastavené podmínky: Ministerstvo dalo žadatelům extrémně krátký čas na samotnou realizaci stavebních projektů.
- Finanční tísň úřadů: Státní instituce neměly dostatek vlastních peněz na povinné spolufinancování investic.
- Ekonomická krize: Rozpočty projektů znehodnotila vysoká inflace a prudký růst cen stavebních prací i materiálů.
