Kiel 10. června (ČTK) – Evropská unie by mohla využít pokračující obchod s Ruskem jako zdroj financování pomoci Ukrajině. Ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW) ve zveřejněné studii navrhují zavedení dovozních cel a vývozních poplatků ve výši 30 až 50 procent na zbývající obchodní výměnu s Ruskem. Podle jejich odhadů by tak bylo možné získat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard korun) ročně.
Navrhované opatření vychází z toho, že Evropská unie sice od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijala už 20 balíků sankcí, plošné obchodní embargo vůči Rusku ale dosud nezavedla. Hodnota vzájemného obchodu loni podle studie dosáhla přibližně 57,2 miliardy eur.
Cla na obchod s Ruskem by mohla financovat vojenskou i humanitární pomoc
Vedoucí výzkumné skupiny pro obchodní politiku v IfW Julian Hinz uvedl, že pokud obchodní vztahy s Ruskem nadále existují, měly by být využity ve prospěch Ukrajiny.
Autoři studie navrhují, aby získané prostředky financovaly vojenskou podporu, obnovu země i humanitární pomoc. Podle nich by tak Evropská unie mohla navýšit dosavadní objem podpory, který se pohybuje okolo 70 miliard eur ročně. Potenciální příjmy z cel by zároveň několikanásobně převýšily mimořádné výnosy ze zmrazených ruských státních aktiv, které se odhadují na 2,5 až tři miliardy eur ročně.
Prezident Kielského institutu Moritz Schularick upozornil, že cla by mohla sloužit i jako flexibilní politický nástroj. V případě dosažení vyjednaného řešení konfliktu by podle něj bylo možné jejich výši opět upravit nebo snížit.
Poškození evropských spotřebitelů nehrozí
Podle autorů studie nejsou opodstatněné obavy, že by zavedení cel výrazně poškodilo evropské spotřebitele nebo podniky. Firmy měly podle nich od začátku války v únoru 2022 dostatek času na přizpůsobení svých dodavatelských řetězců.
Studie se zabývá i variantami maximálního výnosu v různých časových horizontech. V krátkodobém období kratším než jeden rok by podle ekonomů optimální sazba činila 90 procent a mohla by přinést až 12,1 miliardy eur. Ve střednědobém horizontu jednoho až dvou let označují za nejvhodnější sazbu 45 procent s odhadovaným ročním výnosem 7,1 miliardy eur. Pro období pěti až deseti let pak studie uvádí optimální sazbu 25 procent, která by mohla generovat zhruba 3,9 miliardy eur ročně.
Naopak zavádění extrémně vysokých cel ve výši 300 procent a více ekonomové nedoporučují. Podle nich by takové opatření vedlo k faktickému zastavení obchodní výměny. A příjmy z cel by se tudíž prakticky vytratily.
Z Ruska se dováží minerální produkty nebo kovy
Podle údajů citovaných ve studii dovezla Evropská unie loni z Ruska zboží za 27,2 miliardy eur. Oproti tomu export z EU do Ruska dosáhl 30 miliard eur. Největší část dovozu představovaly minerální produkty v hodnotě 17,7 miliardy eur, následované kovy za 4,4 miliardy eur a chemickými výrobky za tři miliardy eur.
Na straně evropského vývozu dominovaly chemické produkty v hodnotě 14,6 miliardy eur. Z toho 9,7 miliardy připadalo na farmaceutické výrobky zahrnuté do humanitárních výjimek ze sankčního režimu. Významný podíl měly také potraviny, nápoje a tabák (4,2 miliardy eur), stroje a mechanická zařízení (2,6 miliardy eur), vozidla a další dopravní prostředky (2,3 miliardy eur) či textilní výrobky (1,5 miliardy eur).
Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už pátým rokem. Podle původního sdělení studie zároveň pokračuje diplomatické úsilí o ukončení konfliktu. To však bylo podle autorů v poslední době oslabeno vývojem na Blízkém východě a válkou zahájenou 28. února americko-izraelskými útoky na Írán.
