Autor: Nojoud Al Mallees
Odpor proti datovým centrům, který už výrazně zasáhl americkou politiku, se šíří i do Kanady. Komplikuje tak snahu premiéra Marka Carneyho přilákat investice do rychle rostoucí infrastruktury pro umělou inteligenci.
Kanada je v mnoha ohledech pro firmy ze Silicon Valley lákavou alternativou: má chladnější klima, bohaté energetické zdroje a dostatek volné půdy. Stále více kanadských komunit se však snaží výstavbu serverových farem brzdit.
Dvě samosprávy — Oakville v Ontariu a Rocky View County v Albertě — zavedly roční moratorium na výstavbu datových center. V řídce osídlené provincii Manitoba premiér Wab Kinew vetoval projekt plánovaný poblíž Winnipegu s tím, že nevýhody převažují nad přínosy.
Odpor vyvolal také obří projekt o výkonu 7,5 gigawattu kanadského podnikatele Kevina O’Learyho. Protestující pochodovali i proti datovým centrům plánovaným ve Vancouveru, které podporují všechny úrovně vlády.
Kanadská zdrženlivost připomíná skepsi vůči datovým centrům v USA, kde už vznikly stovky místních zákazů a stát New York zavedl moratorium. Obří datová centra jsou hlučná, energeticky náročná a mnoho lidí stále není přesvědčeno o přínosech AI, kterou mají tato zařízení podporovat.
Carney a další vládní představitelé zároveň prezentují datová centra jako příležitost k posílení digitální suverenity země. Kritici technologické politiky ale upozorňují, že ukládání dat Kanaďanů v tuzemsku nemusí vždy chránit před americkým vlivem a ekonomické přínosy těchto projektů mohou být skromnější, než se tvrdí.
Počet místních zákazů je zatím omezený, průzkumy však naznačují širší nedůvěru. Podle Angus Reid Institute by 68 % respondentů odmítlo velké datové centrum pro AI poblíž svého bydliště. Průzkum společnosti Leger ukázal, že čtyři z pěti dotázaných se obávají možného růstu účtů za elektřinu a dopadů na životní prostředí.
Dvě ze tří petic s největším počtem podpisů připravených k předložení kanadské Dolní sněmovně požadují zastavení datových center. Levicová Nová demokratická strana volá po celostátní pauze.
„Nemyslím si, že jejich obavy jsou neopodstatněné, ale nemyslím si, že můžeme zabrzdit pokrok,“ uvedl Jim Balsillie, bývalý šéf BlackBerry Ltd., který se stal výrazným zastáncem kanadské technologické suverenity.
Kanadská výhoda
Rozvoj kanadských datových center pro AI je stále v rané fázi, ale má rychle zrychlovat. Nedávný výzkum York University v Torontu ukazuje, že v zemi je pouze pět provozovaných hyperscale datových center s výkonem alespoň 50 megawattů, dalších 159 je však oznámeno nebo ve výstavbě.
Tento tlak se projevuje i v obchodních statistikách. Kanadský dovoz zboží z USA dosáhl v červnu rekordní úrovně, k čemuž přispěl prudký růst dovozu počítačových komponent používaných v datových centrech.
Federální vláda ve své strategii pro AI uvedla, že Kanada má „jedinečnou pozici“ pro odpovědnou a udržitelnou výstavbu této infrastruktury.
„S růstem poptávky po výpočetním výkonu pro AI bude kanadský přístup spojovat nový rozvoj datových center s rozšiřováním čisté energie, přísnými environmentálními standardy a hmatatelnými přínosy pro místní komunity,“ uvádí dokument.
Balsillie upozornil, že datová centra na rozdíl od jiných forem kapitálových investic nemusí vytvářet stejný ekonomický přínos pro obyvatele, zatímco negativní dopady na komunity mohou být významné.
„Je to tenká hranice mezi tím, být obrazně vytěžen kvůli aktivitám s nízkou přidanou hodnotou, a tím získat vysoce hodnotnou suverénní účast v éře AI,“ uvedl Balsillie.
Carneyho vláda ve čtvrtek představila rámec, který má komunitám pomoci při rozhodování o rozvoji datových center. Projekty podle něj musí vytvářet dlouhodobé místní přínosy, omezovat dopady na životní prostředí a zajistit, aby náklady na elektřinu nebyly přeneseny na obyvatele. K principům se přihlásily technologické firmy včetně Amazon.com Inc., Meta Platforms Inc. a Anthropic PBC.
Generální ředitel BCE Inc. Mirko Bibic tento rámec ocenil s tím, že uznává zásadní význam infrastruktury pro AI i potřebu větší domácí výpočetní kapacity.
„Na druhé straně je tu uznání, že při tom všem musíme vybudovat důvěru mezi všemi zúčastněnými v zemi — občany, komunitami i investory,“ řekl Bibic v pátečním rozhovoru pro BNN Bloomberg.
Provinční vlády se také snaží řešit obavy z nákladů na energii. Britská Kolumbie omezuje využívání elektrické sítě datovými centry a nutí provozovatele soutěžit o přístup.
Alberta, která je bohatá na energie, je k datovým centrům výrazně vstřícnější a přilákala většinu kanadských návrhů. Zároveň ale stanovila, že provozovatelé musí zajistit vlastní zdroje elektřiny. V provincii má vzniknout datové centrum společnosti Meta za 13 miliard kanadských dolarů, tedy 9,4 miliardy dolarů, které má být největší v zemi.
Analýza Pembina Institute nicméně naznačila, že obyvatelům Alberty by se účty za elektřinu mohly zvýšit až o 460 kanadských dolarů ročně, protože datová centra by se směla připojit k síti ještě před spuštěním vlastních zdrojů. Brookings Institute zjistil, že datová centra vytvářejí jen omezený počet pracovních míst, mzdy pracovníků se nezvyšují a ceny domů v komunitách s touto infrastrukturou mají tendenci růst o 2 až 5 %.
„Kanada byla vždy lákána příslibem pracovních míst a historicky jsme se hodně vzdávali, abychom je sem dostali. Datová centra ale tento příslib ve skutečnosti nemají,“ uvedla Vass Bednar, výkonná ředitelka think-tanku Canadian Shield Institute.
Trumpův faktor
Federální a provinční představitelé prezentují datová centra také jako nutnost pro posílení kanadské suverenity v době napjatých vztahů s USA.
„Ontario má na výběr: můžeme vybudovat ekonomiku budoucnosti a zajistit, že data Kanaďanů zůstanou v Kanadě a mimo dosah prezidenta Trumpa, nebo můžeme zaostat a riskovat, že budou odesílána do USA,“ uvedl v srpnu premiér Ontaria Doug Ford.
Balsillie ale upozornil, že samotné uložení dat v Kanadě nemusí nutně znamenat ochranu před americkou administrativou. Podle zákona Cloud Act mohou americké orgány činné v trestním řízení přimět americké technologické firmy k vydání elektronických dat bez ohledu na to, kde jsou uložena.
„Není to suverénní, pokud nemáte suverénní správu,“ řekl.
Dohoda mezi USA, Mexikem a Kanadou z roku 2020 navíc omezuje některá restriktivní opatření vůči přeshraničním přenosům informací.
Komplikace se týká i dodavatelského řetězce. Balsillie tvrdí, že společnost CoreWeave Inc. z New Jersey má získat část federální podpory určené pro „suverénní“ výpočetní infrastrukturu, která byla přidělena kanadské AI společnosti Cohere Inc. Vláda se odmítla vyjádřit a CoreWeave na žádost o komentář nereagovala.
Mluvčí Cohere Amanda Taggart uvedla, že trénování nejpokročilejších modelů vyžaduje vysoce specializovanou infrastrukturu a že v danou chvíli žádný kanadský dodavatel neměl zkušenosti, harmonogram ani čipy potřebné k trénování velkých jazykových modelů v tomto měřítku od nuly. Tyto kapacity se podle ní v Kanadě stále rozvíjejí.
Patrick Searle, šéf Council of Canadian Innovators zastupující technologické ředitele v zemi, uvedl, že mezi vládou a odvětvím probíhají aktivní rozhovory o tom, jak budovat digitální infrastrukturu způsobem, který reaguje na veřejné obavy.
„Zároveň je to stále více otázka ekonomické suverenity,“ dodal. „S tím, jak se výpočetní výkon stává důležitější pro naši ekonomiku, národní bezpečnost a konkurenceschopnost, Kanada potřebuje dostatečnou infrastrukturu a technologickou kapacitu doma.“
Na zprávě spolupracoval Thomas Seal.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
