Vláda plánuje od příštího roku zkrátit a snížit některé části podpory v nezaměstnanosti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) ve Sněmovně řekl, že vyšší podpora zavedená od letošního ledna podle něj nepřinesla očekávané rozhýbání trhu práce. Současně se podle něj zvýšil počet lidí evidovaných jako uchazeči o zaměstnání i výdaje státu na dávku.
Návrh musí ještě projednat Parlament. Proti změně se staví opozice, odbory, zaměstnavatelé i vládní SPD.
Počet uchazečů i délka čerpání podpory vzrostly
Podle Juchelky bylo na konci letošního července v evidenci úřadu práce 367.346 uchazečů o zaměstnání. Meziročně jich přibylo 37.845. Současně se zvýšil počet volných pracovních míst, a to z přibližně 95.000 na 101.000.
Ministr upozornil také na delší dobu pobírání podpory. Průměr se podle něj prodloužil z 86 na 97 dnů.
„Ke konci letošního července evidoval úřad práce celkem 367.346 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 37.845 více než loni,“ řekl Juchelka.
Podle ministra se navíc zvýšil podíl lidí, kteří hledají práci déle než rok. Zatímco loni jich bylo 33 procent, nyní tvoří 35 procent uchazečů.
Vláda chce změnit výši podpory i její průběh
Od ledna by se podle vládního návrhu měla podpora v prvních dvou měsících snížit z nynějších 80 procent předchozího výdělku nebo vyměřovacího základu na 65 procent. Zároveň by maximální výše dávky měla odpovídat 60 procentům průměrné mzdy namísto současných 80 procent.
Podle letošních údajů by tak nejvyšší podpora klesla z nynějších zhruba 38.500 korun měsíčně na přibližně 29.000 korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila tuto částku za „stále velmi důstojnou záchrannou síť“. Podle ní je potřeba výši podpory posuzovat v souvislosti s aktuální situací na trhu práce.
„Příliš štědré a dlouho poskytované sociální dávky nejsou ekonomicky efektivní,“ řekla Schillerová. Dodala, že snížení podpory má podle ní dát lidem najevo, že pasivní setrvávání bez práce se nevyplácí.
U vyšších dávek vláda vidí riziko odkládání hledání práce
Schillerová tvrdí, že příliš vysoká podpora může některé nezaměstnané motivovat k tomu, aby si nové zaměstnání začali intenzivně hledat až krátce před koncem období, po které mají na dávku nárok.
Vláda zároveň upozorňuje na rostoucí finanční náklady. Juchelka uvedl, že po zvýšení podpory od letošního ledna vzrostly státní výdaje na tuto dávku meziročně o pět miliard korun. Z loňských přibližně 15 miliard by podle něj mohly do roku 2029 narůst až na 30,5 miliardy korun.
Po dvou měsících má podpora zůstat na 50 procentech
Vládní návrh počítá s tím, že po úvodních dvou měsících by se podpora snížila na 50 procent předchozího výdělku, stejně jako nyní. V další fázi by ale činila 45 procent namísto současných 40 procent.
U lidí starších 52 let se má změnit také délka jednotlivých období. Doba pobírání nejvyšší a prostřední sazby by se zkrátila ze tří měsíců na dva.
Odlišná pravidla mají platit také pro rekvalifikace. V jejich průběhu by nezaměstnaní podle návrhu dostávali 60 procent předchozího výdělku místo současných 80 procent.
Juchelka zároveň naznačil, že se ještě jedná o nastavení podpory pro starší uchazeče, kteří mohou mít při hledání zaměstnání větší potíže. Jako příklad uvedl ženy starší 55 let.
Opozice připomíná, že zvýšení podpory podpořilo i ANO
S návrhem nesouhlasí opozice. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová označila plánované snížení podpory za „politický zločin“. Připomněla také, že zvýšení podpory od letošního roku loni podpořilo ve Sněmovně i ANO, tehdy ještě v opozičních lavicích.
Proti změnám se stavějí rovněž odbory, zaměstnavatelé a koaliční SPD.
Po dnešních interpelacích skončila zářijová schůze Sněmovny. Poslanci se znovu sejdou v pátek, kdy mají dokončit srpnové zasedání a schvalovat čtveřici zákonů.
Zdroj: ČTK
