Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Nově ji nastavila do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Rozhodnutí podle očekávání oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Pro zvýšení hlasovalo všech 12 členů. Banka chce krokem podpořit návrat inflace ke svému dvouprocentnímu cíli.
Centrální banka sleduje ceny energií i inflační očekávání
Fed uvedl, že inflace se v důsledku války na Blízkém východě, která zvyšuje ceny energií, drží nad třemi procenty. Centrální bankéři chtějí zajistit cenovou stabilitu a urychlit návrat inflace ke stanovenému cíli.
Americká ekonomika podle Fedu dál roste solidním tempem. Nejistotu zvyšuje mimo jiné geopolitický vývoj, domácí výdaje však zůstávají odolné. Produktivita nadále výrazně roste a kapitálové investice si drží silnou úroveň.
Na trhu práce se přírůstek pracovních míst podle měnového výboru drží v souladu s vývojem pracovní síly. Míra nezaměstnanosti se téměř nezměnila.
Ekonom Berka: Sazby reagují na letošní proinflační rizika
„Trh dnešní zvýšení sazeb očekával. Argumentace pro tento krok stojí nejen na tom, že americká inflace se již více než pět let drží nad inflačním cílem, ale především na letošní kumulaci proinflačních rizik, včetně těch spojených s dopady konfliktu na Blízkém východě,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Podle něj lze diskutovat o tom, zda má centrální banka zvyšovat úrokové sazby v době nabídkového šoku. Pokud však centrální bankéři dospěli k závěru, že hrozí růst inflačních očekávání domácností a firem, považuje Berka zvýšení sazeb za správný krok.
Zdroj: ČTK
