Toms Kreicbergs pracoval na Wall Street, než se vrátil do rodného Lotyšska, kde píše science fiction a věnuje se podniku, který může působit skoro stejně fantaskně: snaží se přesvědčit více svých spoluobčanů, aby investovali na akciovém trhu.
Kreicbergs, jehož kanál s investičními radami na YouTube má zhruba 230 000 odběratelů, nabízí také kurzy od bezplatných až po ty za několik tisíc eur. „V Lotyšsku může jeden člověk skutečně ovlivnit postoj veřejnosti k investování,“ říká čtyřicetiletý Kreicbergs, bývalý komoditní bankéř v UBS Group AG a Scotiabank.
Evropa chce dostat úspory na kapitálové trhy
V době, kdy lidé v mnoha částech světa nakupují akcie několika klepnutími na chytrém telefonu, drželi Evropané při posledním průzkumu domácností v EU méně než 10 % svých finančních aktiv přímo v akciích. Tento podíl je nižší než v USA, kde přímo držené akcie tvořily přibližně čtvrtinu finančních aktiv domácností a neziskových organizací.
Evropská unie usiluje o to, aby střadatelé s 11 biliony eur, tedy 12,5 bilionu dolarů, uloženými na bankovních účtech získali větší chuť investovat na akciových a dluhopisových trzích. Peníze by tak mohly proudit do podniků napříč regionem a podporovat evropský růst i bohatství samotných domácností.
Evropa prosazuje nové spořicí a investiční účty, přes které by jednotlivci mohli nakupovat akcie, dluhopisy a fondy už od 10 eur měsíčně. V ideálním případě by účty získaly zvláštní daňové zacházení. Mohly by se v některých rysech podobat japonským daňově zvýhodněným účtům Nippon Individual Savings Accounts, britským Self-Invested Personal Pensions nebo americkým účtům 401(k).
Podobné účty už má jedenáct evropských zemí a dalších sedm, včetně Francie, Portugalska a Španělska, je v rámci iniciativy plánuje zavést. V ideálním případě by 70 % investic směřovalo do evropských aktiv, aby účty zlepšily ekonomické vyhlídky regionu.
„Je to dlouhodobé úsilí změnit způsob, jakým Evropa financuje svou ekonomiku, a způsob, jakým Evropané přistupují ke spoření a investování,“ říká evropská komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerque, která má realizaci plánu na starosti. „Významný pokrok už probíhá, i když ke změně nedojde přes noc.“
EU rovněž navrhla posílit pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Do let 2027 nebo 2028 by měl dohlížet na velkou část evropských kapitálových trhů, zvyšovat jejich efektivitu a potenciálně i důvěru investorů.
Daně a nízké sazby investování komplikují
Každý krok vpřed ale doprovází i krok zpět. Nizozemsko loni navrhlo daň z investic, která by odváděla 36 % z papírových zisků z akcií, dluhopisů a kryptoměn, i kdyby všechny peníze zůstaly investované. Po kritice vláda uvedla, že dopad návrhu zmírní. Lotyšsko loni zvýšilo daň z kapitálových výnosů z investic a dalších aktiv z 20 % na 25,5 %. Rumunsko v lednu zvýšilo daň z dividend z 10 % na 16 %. Ve Spojených státech se dlouhodobé kapitálové zisky zdaňují sazbou od nuly do 20 % podle výše příjmu.
Jacques de Larosière, bývalý guvernér francouzské centrální banky, kterému se připisuje myšlenka jednotného evropského dohledu po finanční krizi, tvrdí, že skutečnou překážkou investování byly nízké úrokové sazby v EU, které odváděly kapitál jinam. „Říkáme, že chceme mít jednotný trh,“ říká šestadevadesátiletý de Larosière, dnes poradce největší francouzské banky BNP Paribas SA. „Říkáme to pořád. Už toho mám dost. Všichni to říkají, ale zatímco jedna ruka tvrdí tohle, druhá organizuje vývoz kapitálu mimo region.“
Lotyšsko ukazuje, jak hluboká je nedůvěra
Lotyšsko by mohlo z iniciativy EU těžit více než většina zemí. Má jen 1,9 milionu obyvatel a jeho HDP na obyvatele dosahuje 71 % průměru EU. Země na pobřeží Baltského moře sousedí na východě s Ruskem a od obnovení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1990 prošla řadou finančních krizí.
V téměř šestisettisícové Rize si právník Andris Tauriņš vzpomíná, jak jeho rodiče během jeho dětství několikrát „přišli o všechno“, když po rozchodu s Ruskem zažili krachy bank a měnovou krizi. „Problém je psychologie, lidé nevěří,“ říká Tauriņš. Přesto absolvoval Kreicbergsův online investiční kurz a ve vlastním portfoliu si sestavil jakýsi hrubý index lotyšských akcií.
Lotyšsko má jeden z nejnižších podílů přímého vlastnictví akcií v EU. Domácnosti drží v akciích jen 1,2 % svých finančních aktiv a 87 % v bankovních vkladech, což je druhý nejvyšší podíl v Evropě. Nezávislý poradce pro osobní finance a investice Kaspars Peisenieks říká, že jeho země postrádá „pozitivní zkušenosti s akciovým trhem, které můžete předávat z generace na generaci“.
Lotyšsko spustilo svou verzi plánu podobného americkému 401(k) v roce 2001 a do roku 2025 se v něm podle Mezinárodního měnového fondu nashromáždilo 8,8 miliardy eur, tedy 22 % HDP. Takzvaný druhý pilíř má doplňovat tradiční státní penze zaměstnanců.
Na rozdíl od dobrovolného 401(k) v USA musí většina lotyšských pracovníků do systému odvádět 5 % mzdy. Podobně jako v USA si vybírají z fondů od stoprocentně akciových po stoprocentně dluhopisové. Domácí i zahraniční společnosti, včetně Swedbank AB a lotyšského Indexa, nabízejí aktivně spravované globální fondy i produkty sledující indexy. Při odchodu do důchodu se prostředky převádějí do anuit s pravidelnými platbami nebo do tradičního státního penzijního systému, což vede k vyšším měsíčním příjmům.
Samotné Lotyšsko však investorům do akcií nabízí málo. Ve srovnání s dalšími východoevropskými zeměmi postupovalo pomaleji při uvádění podílů ve státních firmách na burzu. Země zároveň nabízí daňově osvobozené investice do státního dluhu a dalších spořicích dluhopisů, které odvádějí peníze od akciového trhu. Hlavní trh Nasdaq v Rize, který dlouhodobě zaostává za americkými akciemi, má jen osm společností. Uldis Cērps, šéf Finance Latvia Association, říká, že země potřebuje „odvážný politický plán pro IPO“.
Ekonomové Evropského mechanismu stability loni doporučili, aby penzijní fondy v Lotyšsku a dalších pobaltských zemích zvýšily své malé alokace do neveřejně obchodovaných domácích společností. Cílem je podpořit jejich růst a případný vstup na burzu. Doporučili také, aby fondy více nakupovaly domácí akcie a tím zlepšovaly likviditu trhů.
MMF varoval, že Lotyšsko musí kvůli růstu podporovat zvláštní investiční účty, a guvernér centrální banky Mārtiņš Kazāks je podpořil. „Ekonomika bez dobře fungujícího kapitálového trhu je jako sportovec soutěžící na nízkokalorické dietě,“ řekl v listopadovém projevu. „Chvíli to může zvládat, ale vrcholu nedosáhne. Sportovec se na stupně vítězů jen na kuřeti nedostane.“
Banky a fintechy se snaží měnit návyky
Návštěvníci letiště v Rize narazí na řadu firem propagujících finanční trhy. Britská fintechová společnost Revolut tam inzeruje digitální bankovnictví pod sloganem „Banking & Beyond“ a Swedbank propaguje obchodování bez poplatků na místní burze.
Karīna Kulberga se v nízkopodlažní kancelářské budově na okraji Rigy snaží měnit postoje investora po investorovi. Dvaačtyřicetiletá absolventka Stockholm School of Economics in Riga pracovala ve Swedbank a později přešla do lotyšské online investiční společnosti Mintos. Podle Kulbergy Mintos prodává zlomkové dluhopisy, které investorům umožňují koupit jen část každého cenného papíru a zpřístupnit jej lidem s menšími částkami.
Kulberga založila na Instagramu komunitu SheOwns s 10 500 investory a zájemci o investování, kde se snaží inspirovat a vybavit znalostmi lotyšské ženy. Vyrůstala s ženským vzorem ve financích, její matka je účetní. Publikum tvoří převážně ženy ve věku 25 až 50 let. „Můžu být investorkou jako profesionálka, jako matka dvou dospívajících synů na plný úvazek, jako někdo, kdo zároveň dělá spoustu dalších věcí, jako žena,“ říká. Její dvě děti investují 10 % kapesného do akcií a v neděli večer společně kontrolují svá portfolia.
O několik kilometrů dál představuje dvacetiletý Bruno Paļeļunas výsledek, kterého chce Kulberga dosáhnout. Studuje urbanismus na Riga Technical University a vede investiční klub pro vysokoškoláky. Investuje do Amazonu, Tesly, Bank of America a dalších známých amerických společností. Koupil také akcie malé rakouské banky Bawag Group AG, které letos prudce vzrostly.
Přesvědčit ostatní je ale podle Paļeļunase těžké. Po padesáti počátečních reakcích se většiny schůzek klubu účastní jen pět nebo šest členů. Jeho rodiče dávají přednost pěti nájemním nemovitostem před akciemi a dluhopisy. Sám pochybuje, zda Lotyši a obyvatelé dalších malých zemí EU vystoupí ze své komfortní zóny. „Číslům můžete rozumět v jakémkoli jazyce, ale myslím, že bude opravdu těžké investovat do malých společností v jiných zemích, které vůbec neznám,“ říká.
Boriss Sadrins, který vede baltskou e-commerce divizi Samsung Electronics Co., říká, že dříve investoval ve své domovské zemi, ale později si to rozmyslel. Nyní sází na burzovně obchodované fondy z jiných trhů, které si vedly lépe, například z USA. „Peníze jsou oddělené. Srdce je na jedné straně, peníze na druhé,“ říká. „Státy jsou nejlepší trh na světě.“
A pak jsou tu lidé, kteří neinvestují vůbec. Předseda lotyšské Signet Bank AS Roberts Idelsons říká, že plán EU zatím nezakořenil ve veřejném povědomí. „Kdybychom se kteréhokoli našeho klienta zeptali, co si myslí o unii úspor a investic v Evropě, vůbec by netušil, o čem mluvíme,“ říká.
Ieva Sauša, Lotyška, která se živí nezávislým nákupem a prodejem iPhonů, nechává své peníze v bance a sdílí skeptický pohled předchozích generací na akciový trh. „Věřím, že je to jako hazard. U rulety musí někdo prohrát a kasino to není.“
Na zprávě se podílel Charlie Wells.
Laura Noonan v Londýně pokrývá globální finance; Aaron Eglītis v Rize ekonomiku a vládu.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
