Evropská komise dočasně zastavila proplácení části zemědělských dotací firmám z holdingu Agrofert. Za druhé čtvrtletí letošního roku jde o 3,18 milionu eur, tedy přibližně 76,9 milionu korun. Brusel svůj postup zdůvodnil pokračujícím prověřováním možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
Babiš vložil akcie Agrofertu letos v únoru do svěřenského fondu RSVP Trust. Evropská komise nyní zkoumá, zda tím splnil pravidla Evropské unie týkající se střetu zájmů. O rozhodnutí EK dnes informovala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Eva Češpiva.
Opatření se týká jen části zemědělských plateb
Podle SZIF zůstávají platby z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) bez omezení. Pozastavení se vztahuje na výdaje hrazené z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
Češpiva uvedla, že jde o dočasný krok, který má Evropské komisi umožnit dokončit posuzování případu a vyžádat si od českých úřadů další informace.
Na přerušení proplácení má komise podle pravidel nejvýše šest měsíců. Po dohodě s Českou republikou může být tato lhůta prodloužena ještě o další tři měsíce.
Česko začalo dotace Agrofertu znovu vyplácet na jaře
SZIF obnovil poskytování dotací firmám z Agrofertu na konci dubna. Rozhodnutí opřel o nezávislé analýzy zaměřené na otázku střetu zájmů. Fond následně podpory vyplatil z vlastního rozpočtu a informace o uskutečněných platbách předal Evropské komisi. Podle SZIF šlo o standardní a předem dohodnutý postup.
Brusel následně proplatil všechny peníze, které SZIF Agrofertu poskytl v květnu. Celková částka dosáhla 204 milionů korun. Tehdy ale Evropská komise uvedla, že se tyto platby týkaly žádostí podaných ještě před Babišovým nástupem do čela vlády.
Nyní se pozornost EK soustředí na to, zda převodem akcií Agrofertu do svěřenského fondu Babiš skutečně naplnil evropská pravidla pro předcházení střetu zájmů.
Agrofert tvrdí, že na podpory má nárok
Samotný Agrofert své právo na dotace zpochybňovat nehodlá. „Vždy jsme byli přesvědčeni, že na dotace máme nárok a čerpáme je v souladu s dotačními pravidly EU a ČR,“ uvedl v červenci ČTK mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.
Opoziční politici už dříve obnovené vyplácení podpor kritizovali. Požadovali, aby se s dalšími platbami počkalo do doby, než bude jasné, že je Evropská unie skutečně proplatí. Upozorňovali také na možnost, že případné neproplacené dotace nakonec zatíží český státní rozpočet.
Babiš naopak dlouhodobě tvrdí, že převedením akcií Agrofertu do svěřenského fondu svůj střet zájmů vyřešil.
Dotace prověřují také evropští žalobci
Případem se zabývá rovněž Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který v létě zahájil trestní řízení související s vyplácením dotací Agrofertu. Podnětem bylo trestní oznámení podané Piráty v únoru kvůli možnému střetu zájmů českého premiéra.
Vyšetřovatelé se zaměřují mimo jiné na politiky a úředníky, kteří umožňují vyplácení podpor. Zjišťují také, proč české úřady po Agrofertu nevymáhají některé dotace poskytnuté v minulosti.
Piráti se kvůli dotacím Agrofertu opakovaně obraceli také na Evropskou komisi. Předseda strany Zdeněk Hřib dnes na síti X kritizoval pokračující vyplácení podpor a tvrdil, že případné neproplacené dotace by ve výsledku zaplatili čeští daňoví poplatníci.
Podobně se vyjádřil předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj by v případě, že Evropská komise dotace nakonec neproplatí, jejich náklady nesli občané prostřednictvím státního rozpočtu. Kritizoval přitom vládu mimo jiné za škrty v podpoře v nezaměstnanosti, odmítání příspěvků na opravy regionálních silnic a rostoucí zadlužování.
Zdroj: ČTK
