Praha 4. června (ČTK) – Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na opětovné zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Fungovat má od příštího roku. Kabinet od systému očekává dodatečné příjmy do rozpočtu přes 14 miliard korun ročně a také narovnání podmínek mezi podnikateli. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navíc slibuje, že systém bude jednodušší a méně administrativně náročný. Návrh ve Sněmovně odolal pokusům o zamítnutí i o vrácení k přepracování. Do druhého čtení ho poslali koaliční zákonodárci, ke kterým se v klíčovém hlasování přidala také opoziční KDU-ČSL.
Nová EET se mění: účtenky jen na vyžádání, systém poběží na mobilech
Podnikatelé už podle návrhu nebudou muset automaticky tisknout papírové účtenky, pokud si je zákazník výslovně nevyžádá. Systém EET má fungovat na běžných zařízeních, která většina podnikatelů už dnes používá – tedy na mobilu, tabletu nebo stávajícím pokladním systému. Pro malé podnikatele navíc Finanční správa připraví bezplatné řešení.
Elektronická evidence tržeb už v Česku v minulosti fungovala. Poprvé ji v roce 2016 zavedla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve které byl tehdejším ministrem financí současný premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda Petra Fialy (ODS) ji následně k začátku roku 2023 zrušila. Už dříve ji ale dočasně pozastavila pandemie covidu.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové vychází nový návrh z odlišných principů a nesnaží se kopírovat předchozí systém. Stát prý zohlednil praktické zkušenosti i nedostatky původní verze. Zdůraznila také, že se nebude evidovat obsah nákupů, ale pouze základní údaje, jako je částka, místo a čas transakce. „Nová úprava je oproti původní v řadě aspektů mírnější,“ zdůrazňovala.
Nový návrh na evidenci tržeb naráží na odpor opozice
Podle očekávání narazil vládní plán na kritiku opozice. Například místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera varoval, že jde jen o novou podobu administrativní zátěže, která nepřinese slíbené výnosy. Společně s poslancem ODS Vojtěchem Munzarem proto navrhli celý projekt buď rovnou smést se stolu, nebo ho poslat vládě zpět k přepracování. Do chystaných změn se opřel také místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS): „Už je to jednou přežvýkané ovoce, už jsme to tu jednou měli,“ komentoval návrh.
Kritika míří především na fakt, že nově se mají evidovat i bezhotovostní transakce. Pro zákon už totiž nebude podstatné, zda platíte bankovkami, nebo kartou. Do hledáčku evidence tak nově spadnou i platby virtuálními měnami, jako je bitcoin a další kryptoměny, případně směnky či šeky. Tento krok jde přitom přímo proti dřívějšímu verdiktu Ústavního soudu. V minulosti totiž bezhotovostní převody z povinné evidence vyškrtl s logickým odůvodněním: digitální stopa je snadno dohledatelná a stát nemá dostatečně silný důvod k tomu, aby tyto platby plošně kontroloval.
