Autor: Mark Schroers
Evropská centrální banka má zvýšit náklady na úvěry podruhé od chvíle, kdy íránská válka vyhnala ceny energií prudce vzhůru. Inflace přitom zůstává výrazně nad cílem a ekonomika regionu se ukazuje jako překvapivě odolná.
Depozitní sazba bude ve čtvrtek podle všech analytiků kromě jednoho v průzkumu Bloomberg zvýšena o čtvrt procentního bodu na 2,5 %. Nové čtvrtletní prognózy mají podpořit argumenty pro tento krok tím, že ukážou silnější inflační tlaky spolu s rychlejším růstem v eurozóně o 21 zemích.
Tvůrci měnové politiky čelí růstu spotřebitelských cen, který minulý měsíc překročil 3 %, což je téměř tříleté maximum a v příštích měsících se pravděpodobně výrazně nesníží. Na rozdíl od institucí, jako jsou americký Federální rezervní systém a Bank of England, ECB zvýšila sazby už v červnu a o dalším kroku tento týden panuje jen malá neshoda.
Co bude následovat, je mnohem méně jisté. Trhy počítají se dvěma nebo více dalšími zvýšeními, zatímco ekonomové jsou skeptičtější. Rozděleni jsou i představitelé ECB: někteří tvrdí, že po tomto měsíci mohou být potřeba další zvýšení, jiní nabádají k opatrnosti kvůli absenci sekundárních inflačních efektů a přetrvávajícím rizikům z Blízkého východu a amerického obchodu.
„ECB tento týden samozřejmě sazby zvýší,“ uvedl Jari Stehn, hlavní evropský ekonom Goldman Sachs. „Obrovská nejistota ohledně výhledu a určité známky rozdělení v Radě guvernérů ale znamenají, že výhled sazeb pravděpodobně ponechá zcela otevřený.“
Rozhodnutí o měnové politice má být oznámeno ve 14:45 v Berlíně. Jde o jedno zasedání ročně, které ECB pořádá mimo své frankfurtské sídlo. Prezidentka ECB Christine Lagarde před novináře v německém hlavním městě předstoupí o 30 minut později.

Úrokové sazby
Představitelé ECB zářijové zvýšení sazeb široce avizovali. Tento krok upevní postavení ECB jako nejvíce jestřábí centrální banky ve skupině G7.
Rozpory se ale objevily v otázce dalších kroků. Litevský Gediminas Šimkus uvedl, že zvýšení na 2,5 % nebude stačit k návratu inflace na 2 %, přičemž poukázal mimo jiné na pevnější růst. Člen Výkonné rady Piero Cipollone naopak varoval, že ECB by neměla politiku utahovat nadměrně, aby nepoškodila ekonomiku.
Co říká Bloomberg Economics
„Vzhledem k obnovené volatilitě na ropných trzích a prudce rostoucím cenám plynu budou jestřábi bezpochyby prosazovat další zvýšení v prosinci. Zpřísnění finančních podmínek a omezené známky nepřímých dopadů energetického šoku jim však vytvářejí značné překážky,“ uvedli David Powell a Simona Delle Chiaie z Bloomberg Economics.
Důvodem je částečně to, že 2,5 % je všeobecně považováno za horní hranici neutrálního pásma, nad níž už měnová politika aktivitu tlumí. Ne všichni ale souhlasí. Irský Gabriel Makhlouf tvrdí, že restriktivní pásmo začíná až nad 2,75 %.
Prezident Bundesbank Joachim Nagel uvedl, že představitelé musí zohlednit i nedávný růst globálních výnosů dluhopisů, který „situaci komplikuje“, i když přísnější finanční podmínky ECB pomáhají omezovat inflaci.
Ekonomický výhled
Nové projekce budou pro čtvrteční jednání i další vývoj sazeb zásadní. Očekává se také, že ECB znovu zveřejní alternativní scénáře, stejně jako v březnu a červnu.
U základního scénáře analytici očekávají zvýšení prognózy inflace na příští rok z červnových 2,3 %. Pro rok 2026 předpokládají nezměněnou prognózu 3 % a silnější hospodářský růst.

„Pokud nebude prognóza pro rok 2028 pod cílem, zejména u jádrové inflace a inflace bez energií, potvrdí to celkový počet o něco více než tří zvýšení, která jsou v projekcích započítána,“ napsal v poznámce ekonom JPMorgan Greg Fuzesi.
Představitelé však musejí mít na paměti, že jejich odhady budou pravděpodobně už částečně zastaralé. Vzhledem k srpnovému datu uzávěrky výhled zřejmě nezohlední nejnovější prudký růst výnosů dluhopisů ani vyšší ceny energií.
Budoucnost Christine Lagarde
Spekulace o tom, že Lagarde opustí ECB předčasně, sílí. Její vyjádření po červencovém zasedání k sazbám bylo dosud nejvýslovnějším signálem, že ve funkci nezůstane do konce mandátu v říjnu 2027.
Bloomberg minulý měsíc uvedl, že Světové ekonomické fórum, známé každoročním setkáním v Davosu, se ji nadále snaží získat do svého čela a že Lagarde, která má na konci ledna vydat paměti, se podle všeho chystá tuto roli přijmout.
Lagarde také nedávno odmítla vyloučit roli ve francouzské politice, a to „v jakékoli funkci, v níž budu nejefektivnější“. Krátce po cestě do Berlína má být čestným hostem každoročního politického setkání pořádaného Hervém Morinem, prezidentem regionu Normandie a předsedou strany Les Centristes.
Tlak na Lagarde, aby vyjasnila svou budoucnost, by mohl zesílit, pokud členka Výkonné rady Isabel Schnabel opustí ECB předčasně. Německé představitelce, jejíž mandát trvá do konce roku 2027, by se mohla otevřít cesta do Mezinárodního měnového fondu.
Na zprávě spolupracovali Harumi Ichikura a Joel Rinneby.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com



