Představitelé Evropské centrální banky se vyhnuli náznakům možného zářijového zvýšení výpůjčních nákladů a čekají na data, která by takový krok odůvodnila.
Guvernéři centrálních bank dvou největších ekonomik regionu po čtvrtečním rozhodnutí rovněž nenaznačili další postup. Někteří činitelé zvažovali okamžité zvýšení sazeb, nakonec však rada jednomyslně hlasovala pro jejich ponechání beze změny.
„Stále čelíme mimořádně silné nejistotě,“ uvedl prezident Bundesbank Joachim Nagel. Guvernér francouzské centrální banky Emmanuel Moulin zároveň zdůraznil zpřísnění měnové politiky, které ECB provedla už v červnu.
Podle lidí obeznámených se situací jsou představitelé ECB v soukromí připraveni v září jednat, pokud se výhled eurozóny výrazně nezlepší. Po čtvrtečním rozšíření bojů na Blízkém východě cena ropy poprvé za dva měsíce překročila 100 dolarů za barel.
Následná vyjádření ale ukazují, že Rada guvernérů bude o svém rozhodnutí pravděpodobně dál veřejně mluvit obezřetně, v souladu s formálním přístupem ECB rozhodovat „zasedání od zasedání“. Do dalšího jednání zbývá sedm týdnů a situace kolem Arabského poloostrova se rychle mění.
„V září budeme mít spoustu nových dat i nové prognózy,“ řekl Nagel. „Tehdy také znovu vyhodnotíme výhled inflace.“
Moulin upozornil, že ECB se nachází zhruba ve stejné situaci jako minulý měsíc, kdy provedla první zvýšení sazeb v rámci skupiny G7 od vypuknutí konfliktu s Íránem.
„Rizikem je, že se růst cen ropy promítne do dalších cenových nárůstů, zejména u služeb a dopravy, a tomu se chceme vyhnout,“ řekl Moulin televizi BFM Business. „Budeme proto sledovat rozsah šoku a především jeho trvání.“
Investoři sázejí na zářijový krok, povzbuzeni čtvrtečními výroky prezidentky ECB Christine Lagardeové o debatě, zda s rozhodnutím nečekat.
Obchodníci počítají také s dalším zvýšením v prosinci a připisují 80procentní pravděpodobnost ještě jednomu růstu do poloviny příštího roku. Klíčová sazba by se tak dostala na 3 %, tedy na úroveň naposledy zaznamenanou v lednu loňského roku.
Příští zasedání je obecně považováno za přirozený okamžik pro případný zásah. K dispozici budou nové čtvrtletní prognózy zaměstnanců ECB, údaje o inflaci za předchozí dva měsíce i další ekonomická data včetně několika průzkumů podnikatelské aktivity.
Část těchto údajů dorazila už v pátek. Ukazatel aktivity soukromého sektoru v eurozóně vyskočil na pětiměsíční maximum. Samostatný průzkum ECB zároveň ukázal výrazný pokles krátkodobých inflačních očekávání spotřebitelů.
Také další představitelé, kteří vystoupili v pátek, se vyhnuli jasným závazkům pro září. Šéf rakouské centrální banky Martin Kocher připustil, že bankéři budou pravděpodobně volit mezi dvěma možnostmi, výsledek ale nenaznačil.
„Jsme v situaci, která nám umožňuje sledovat, zda příchozí data z následujících několika týdnů — údaje PMI, inflace a další ukazatele — ukážou v září směrem ke zvýšení, nebo k ponechání sazeb,“ řekl Bloomberg Television.
Ulo Kaasik z estonské centrální banky označil tento týden debatu o zvýšení sazeb za „teoretickou“ a zdůraznil potřebu prostudovat dostupné důkazy.
Podobně se vyjádřili irský guvernér Gabriel Makhlouf a finský Olli Rehn, který vyzval tvůrce měnové politiky, aby si „zachovali chladnou hlavu“.
Jejich litevský kolega Gediminas Šimkus byl přímočařejší. „Jen zopakuji, co jsem řekl před tímto rozhodnutím,“ uvedl pro rádio LRT. „Pravděpodobnost, že úrokové sazby vzrostou, je mnohem vyšší než pravděpodobnost, že nevzrostou — na tom trvám.“
Šéf nizozemské centrální banky Olaf Sleijpen řekl agentuře Econostream Media, že takový krok by bylo možné v září zvážit i tehdy, pokud by se do té doby neprojevily sekundární inflační dopady.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
