Brusel/Praha 9. června (ČTK) – Náklady spojené s financováním státního dluhu zůstávají v České republice v evropském srovnání relativně vysoké. Podle předběžných údajů Eurostatu dosáhla loni implicitní úroková sazba českého veřejného dluhu 3,1 procenta, což řadí Česko mezi země s vyššími náklady na obsluhu zadlužení v Evropské unii.
Vyšší hodnotu vykázaly podle dostupných dat pouze Rumunsko a Polsko. V Rumunsku činila implicitní úroková sazba 5,2 procenta, v Polsku 4,5 procenta. Konečné pořadí se však ještě může změnit, protože statistický úřad zatím nezveřejnil údaje za Maďarsko, Bulharsko a Slovinsko.
V Česku se náklady na obsluhu dluhu meziročně snížily
Ukazatel vyjadřuje poměr úrokových výdajů vládního sektoru k průměrnému hrubému veřejnému dluhu. V případě České republiky je příznivou zprávou skutečnost, že oproti roku 2024 hodnota mírně klesla. Česko se tak zařadilo mezi osm členských států EU, kde se náklady na obsluhu dluhu meziročně snížily. Ve většině zemí Unie byl vývoj opačný.
Nejnižší implicitní úrokovou sazbu zaznamenalo Irsko s hodnotou 1,4 procenta. Následovalo Německo, kde činila 1,8 procenta.
Struktura dluhu se napříč státy liší
Eurostat současně upozornil na rozdíly ve struktuře veřejného dluhu jednotlivých států. Ty souvisejí například s dobou splatnosti dluhopisů, použitými finančními nástroji nebo skladbou investorů. Mnohem menší rozdíly naopak panují v měně, ve které je dluh veden.
Zatímco země eurozóny mají prakticky veškerý vládní dluh denominovaný v eurech, v České republice i ve Švédsku připadá více než 90 procent veřejného dluhu na domácí měnu. Podle Eurostatu přesahoval na konci roku 2025 podíl dluhu denominovaného v eurech ve všech zemích eurozóny 99,5 procenta.
Česká republika podle údajů ministerstva financí vynaložila loni na obsluhu státního dluhu 98,1 miliardy korun, meziročně o 9,7 miliardy korun více. Pro letošní rok ministerstvo počítá s výdaji blížícími se 110 miliardám korun.
Vyšší náklady na obsluhu druhu ohrožují stabilitu veřejných financí
Na rostoucí náklady spojené se zadlužením upozornil letos na jaře také Nejvyšší kontrolní úřad. Připomněl, že přestože Česko nadále patří mezi méně zadlužené členské státy Evropské unie, tempo růstu dluhu představuje riziko pro dlouhodobou stabilitu veřejných financí. Podle NKÚ se náklady na jeho obsluhu od roku 2021 téměř zdvojnásobily.
V případě Polska představuje dodatečné riziko také měnová struktura dluhu. Přibližně 26 procent polského veřejného dluhu je denominováno v zahraničních měnách, což státní finance vystavuje kurzovým výkyvům. Státy používající euro jsou vůči tomuto riziku z velké části chráněny.
